Bublinky jsou všude kolem nás. Potkáváme je ve sklenicích s pivem nebo šampaňským, v pračkách, myčkách i na zpěněné hladině oceánu. Jsou všední, ale zároveň fascinující. Odborníci jim věnují až překvapivou pozornost. Intenzivně se zkoumají především ohledně jejich chování v průmyslových procesech. Jak ale ukazuje nedávný pozoruhodný objev, o bublinách toho stále spoustu nevíme.
Tým francouzské Université Paris-Saclay a CNRS zjistil, že povrch obyčejných mýdlových bublin je chladnější než okolní vzduch. Jak se ve vědě až úsměvně často stává, François Boulogne a jeho kolegové původně zkoumali něco jiného. Studovali stabilitu mýdlových bublin a shodou okolností měli k dispozici zařízení, které mohlo změřit teplotu na povrchu mýdlové bubliny. Tak to udělali a naměřili nižší teplotu, než byla v místnosti.
V rámci výzkumu badatelé vytvářeli bubliny klasickým postupem, z mýdla, vody a glycerolu. Když narazili na zvláštní teplotu povrchu bublin, okamžitě změnili cíl bádání a pustili se po stopě jako lovečtí psi. Experimentovali. Měnili teplotu vzduchu, jeho vlhkost, a také proporce jednotlivých přísad v bublinové směsi.
Nakonec dokázali vytvořit situaci, kdy byl povrch mýdlových bublin až o 8 stupňů Celsia chladnější než okolní vzduch. Rovněž zjistili, že změna obsahu glycerolu ovlivňuje výslednou teplotu bublin. Čím více glycerolu směs obsahuje, tím vyšší mají bubliny teplotu.
O co vlastně jde? Úplně jasné to zatím není. Badatelé naznačují, že chladný povrch mýdlových bublin může být výsledkem vypařování, k němuž dochází na povrchu bublin. Během experimentů také zjistili, že když bubliny vydrží delší dobu, tak se jejich povrch postupně ohřívá, až se teplota bubliny vyrovná teplotě prostředí.
##seznam_reklama##
Boulogne a jeho kolegové se domnívají, že velké rozdíly teplot mezi povrchem bublin a okolním vzduchem mohou mít vliv na stabilitu bublin. Teď si brousí zuby na další výzkum, který by měl objasnit, proč jsou vlastně bubliny chladnější a jestli by bylo možné tuto jejich vlastnost nějak využít.
Literatura