V dnešním světě straší celá řada hrozeb, některé zjevné, jiné spíše skryté. Mezi ty druhé náležejí hnojiva, respektive hrozba jejich nedostatku a zdražení. Zvláště v případě fosforečných hnojiv je problém se zdroji. Prakticky veškerý fosfor pro jejich výrobu pochází z několika málo míst, především v USA, Číně a Maroku. Spotřeba je veliká a známé zásoby nevydrží věčně. Podle pesimistů sotva pár desítek let. Nedostatek fosforu zřejmě povede ke zdražování hnojiv, což bude komplikovat výrobu potravin.
Tyto doposud víceméně teoretické obavy se najednou staly palčivě aktuálními letos v únoru (2022), když Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. V důsledku vojenských operací došlo k zablokování nebo přímo ke zničení milionů tun úrody, především obilovin. Postupně se ukázalo, že omezení vývozu nemá na ceny potravin tak závažný vliv, jak se experti původně obávali.
Objevil se ale jiný problém, který se dotýká výše zmíněných hnojiv. Situaci kolem hnojiv v globálním měřítku simuloval mezinárodní tým odborníků, který vedl Peter Alexander z University of Edinburgh. Podle jejich výsledků jde o skrytou hrozbu, která se může naplno projevit v dohledné budoucnosti. Badatelé odhadují, že rostoucí ceny energií a hnojiv budou mít v příštích desetiletích daleko největší vliv na potravinovou bezpečnost.
Vztahy mezi energiemi, cenami hnojiv a exportem potravin byly doposud jen málo zkoumané. Alexander s kolegy použili globální model využití půdy, aby simulovali vliv uvedených faktorů na ceny potravin, zdraví obyvatelstva a využití půdy, do roku 2040. Simulace prozradily, že v roce 2023 přispěje omezení vývozu potravin z oblasti zmíněného válečného konfliktu k růstu cen potravin jen o 2,6 procent. Zato nárůst cen energií a hnojiv by měl zvednout ceny potravin o mnohem hrozivějších 74 procent.
##seznam_reklama##
Zvýšení cen potravin není legrace. V České republice nám to tak moc nepřijde, ale na mnoha místech světa na ceně potravin těsně závisí množství lidských životů, o zdraví ani nemluvě. Ze simulací vyplynulo, že odhadované zvýšení cen potravin v důsledku zdražení energií a hnojiv by mohlo vést až k 1 milionu mrtvých a více než 100 milionů podvyživených lidí. Nejvíce se bude umírat v subsaharské Africe, severní Africe a na Středním Východě.
Zdražení hnojiv povede k tomu, že farmáři budou méně hnojit. To způsobí pokles úrody, což farmáře přiměje obhospodařovat větší území. Výsledkem budou ztráty cenných přírodních ploch, emise uhlíku a ztráty biodiverzity. Alexander se obává, že může nastat konec éry levných potravin. Nejvíce to samozřejmě pocítí ti nejchudší, kteří mají již teď problém vyjít s rozpočtem, i pokud jde o základní potraviny. Vlády a experti budou muset vynaložit veškeré síly a pokusit se narušit toxické spojení mezi drahým jídlem, chatrným zdravím a ohroženým životním prostředím.
Literatura