"Mladí ležáci, staří chcípáci." Tak bychom mohli modifikovat staré české úsloví. A jde o modifikaci doslova genetickou, protože nás k ní ponoukají výsledky genetického výzkumu švédských vědců z Karolinska Institutet zveřejněné v květnovém FASEB Journal. Švédští biologové se rozhodli přijít na kloub faktu, že pravidelná fyzická aktivita zlepšuje zdraví, zkvalitňuje a prodlužuje života. Jak to ten sport s námi vlastně dělá? Co se ve sportujícím člověku všechno děje? Odpověď na tyto otázky hledali na molekulární úrovni.
Vědci nechali zdravé mladé muže šest týdnů pravidelně jezdit na kole a sledovali aktivitu genů v jejich stehenním svalu. Ukázalo se, že zdaleka ne všichni zúročili zhruba stejně intenzivní trénink stejným zvýšením fyzické kondice. S tím korespondovala i míra aktivace některých z pěti stovek genů, jež pravidelná jízda na kole ve svalových buňkách probouzí. Opět se ukazuje, že to, co jsme vždy označovali jako "sportovní talent", se skrývá v určitých úsecích DNA a jejich aktivitě. Zajímavé je spektrum genů, které ve svalu fyzická aktivita probouzí. Jsou mezi nimi i geny, jejichž funkce má vztah ke vzniku cukrovky nebo kardiovaskulárních chorob. To vysvětluje, proč sport působí jako prevence těchto chorob.
Zajímavé výsledky přineslo srovnání aktivity genů ve svalovině intenzivně trénujících cyklistů s aktivitou genů ve svalech pacientů stižených Duchenneovou svalovou dystrofií. Ukázalo se, že mnohé geny, jejichž zvýšená aktivita byla považována za jeden z projevů choroby, jsou zřejmě aktivovány zvýšenou námahou pacienta, který se snaží překonat handicap vyvolaný nemocí. Je zřejmé, že vedle poruchy genu pro dystrofin, jež je prvotní příčinou Duchenneovy svalové dystrofie, hrají při rozvoji svou roli i další geny. Zdaleka to však nejsou všechny, jejichž aktivita se při chorobě změní. I to je významný objev, který snad pomůže najít léčbu nebo aspoň úlevu pro všechny, které Duchenneova svalová dystrofie postihla.
Pramen: FASEB Journal