Kokcidie kočičí, mnohem známější jako Toxoplasma gondii, je velmi populárním vnitrobuněčným parazitickým prvokem. Toxoplazma se proslavila jako velký manipulátor, který jako ďábelský loutkář ovládá psychiku svých mezihostitelů. Mají jediný cíl, a to dostat se do definitivního hostitele, kterým jsou kočkovité šelmy. Jejich hrátky s mozky mezihostitelů mají ale celou řadu nezamýšlených důsledků, které fascinují odborníky.
Mezihostitelem může být prakticky jakýkoliv teplokrevný živočich. Infekce toxoplazmou má velmi zajímavé důsledky pro lidi. Nejsou ale jediní. Nová studie amerických odborníků ukazuje, že toxoplazma pozoruhodným způsobem ovlivňuje vlky, kteří žijí v Yellowstonském národním parku.
Connor Meyer z projektu Yellowstone Wolf Project a jeho kolegové prostudovali vzorky krve od více než 200 vlků z Yellowstone, jimž byly odebrány v letech 1995 až 2020. Pátrali po stopách infekce toxoplazmou a zároveň zkoumali i poznámky badatelů, které se týkaly chování vlků a jeho změn.
Najevo přitom vyšla pozoruhodná věc. Samci vlků, kteří jsou nakažení toxoplazmou, se stávají vůdci smečky 46krát pravděpodobněji než samci bez této infekce. Jen se špetkou nadsázky se možné říct, že vlkům, přinejmenším v Yellowstone, velí toxoplazma.
Dalším zvláštním důsledkem infekce toxoplazmou je, že samci vlků s pravděpodobností vyšší o 50 procent opouštějí rodnou smečku do půl roku. Infikované samice zase opouštějí rodnou smečku s pravděpodobností vyšší o 25 procent během 2,5 roku. Samci vlků jsou přitom se svou původní smečkou až 21 měsíců a samice dokonce až 4 roky.
##seznam_reklama##
Badatelé rovněž zjistili, že v Yellowstone jsou toxoplazmou více promořeni vlci, kteří žijí v blízkosti pum, tedy velkých kočkovitých šelem v Yellowstone, které jsou definitivními hostiteli toxoplazmy. Vědci se domnívají, že toxoplazma působí na mozky vlků tak, že jsou odvážnější a méně ochotně ustupují, když je jiní vlci napadnou. Je to riskantní chování, ale zároveň vede k vůdcovství ve smečce.
Video: Junction Butte Wolf pack
Literatura