Konspirační výmysly jsou jako protivný hmyz, který v dnešní době bzučí lidem kolem hlavy. Abychom se s nimi důstojně srovnali, je nutné si občas obléknout ochranný oblek, vzít si holínky, rukavice, nastříkat se silným deodorantem a vytěžit nějaké poznatky o tom, jaký je vlastně svět konspirací.
Nedávno se do toho s kolegy pustil Alessandro Miani ze švýcarské University of Neuchâtel. V rámci svého rozsáhlého výzkumu analyzovali rozdíly mezi mainstreamovými a konspiračními texty. Prostudovali tisíce webových stránek, k čemuž využili technologie zpracování přirozeného jazyka. Aby výzkum ukotvili, srovnávali mainstreamové a konspirační články na stejná témata. Výsledkem jsou zajímavá zjištění o povaze konspiračního světonázoru.
Na obecné úrovni vyšlo najevo, že konspirační texty jsou na rozdíl od mainstreamových méně soudržné a těkají po různých tématech. Zároveň jsou mnohem více propojené s jinými texty a myšlenkami, tedy dalšími konspiracemi, které vůbec nemusejí souviset s hlavním tématem. Například konspirační teorie kolem pandemie covid-19 jsou často úzce propojené s tématem farmaceutických společností, ale i s Billem Gatesem a atentátem na prezidenta Kennedyho.
Tato zjištění podporují představu „konspiračního světonázoru“, podle které lidé se sklony věřit nějaké konspiraci pravděpodobně věří i mnoha dalším konspiracím, které navíc používají jako zdroj argumentace. Podle badatelů to ukazuje na intenzivní psychologickou potřebu snižovat nejistotu a úzkost, která hledá smysl tam, kde žádný není, a vede k nesmyslnému propojování těsně nesouvisejících či naprosto náhodných jevů.
Typické rovněž je, že se konspirátoři zaklínají svobodou slova a otevřenou debatou o konspiračních tématech. Například ve vděčném tématu konspirací – smrti princezny Diany, podle konspirátorů zinscenované nebo naopak maskující vraždu. Háček je v tom, že zároveň šmahem odmítají mainstreamové argumenty, v případě Diany obyčejnou, i když tragickou autonehodu. „Otevřená debata“ je v pojetí konspirátorů panoptikem, které vystavuje konspirační memy, aby nakazily co nejvíc dalších lidí.
##seznam_reklama##
Jak upozorňuje spoluautor studie Thomas Hills z britské University of Warwick, jejich výzkum je průlomový. Jako první zkoumali konspirace a jejich jazyk v masivním datasetu tisíců článků a webových stránek. V době, kdy konspirace zabíjejí lidi a ohrožují stabilitu států, jsou studie tohoto typu více než žádoucí. Badatelé věří, že jejich výsledky napomohou v boji proti dezinformacím, které se zhusta rodí z konspirací. Bude například možné využít je při vývoji klasifikačních algoritmů, které detekují konspirace v textech i v reálném čase.
Video: TeDCog seminar (February 11, 2022): Alessandro Miani
Literatura