Rychlosti pohybu plžů od 0,000023 až 0,0028 metru za sekundu doposud odrazovala komunikační odborníky od využití těchto tvorů jako nosičů informací. Výsledky výzkumu izraelských vědců ale naznačují, že to byla chyba. Badatelé vidí příčinu tohoto fatálního opomenutí v panujících předsudcích o linearitě dat.
Řada nosičů dat má totiž kruhový formát a to je předurčuje i k nelineárnímu přenosu. Jako perspektivní vidí vědci především disky schopné skladovat více než 10 gigabytů.
Izraelci navázali na dřívější výzkumy, který se zaměřovaly na výhody přenosu počítačových dat na nejrůznějších nosičích prostřednictvím poštovních holubů. V loňském roce proběhly v Izraeli experimenty, při nichž doručili poštovní holubi na vzdálenost 100 km na flash paměti 1,3 giga v čase, kterým překonali rychlost přenosu dat vysokorychlostním internetem.
Systém SNAP (čili SNAil-based data transfer Protocol) se ale ukázal jako ještě rychlejší. Autoři vyrobili jakýsi vozík s kolečky ze dvou DVD a do něj zapřáhli afrického plže Achatina fulica. K pohonu a směrování takto transportovaných dat pak byl použit systém LGS (čili Lettuce-based Guided Subsystem , česky salátový naváděcí subsystém).
Výsledky jsou impozantní a lze je shrnout do velmi informativní tabulky porovnávající rychlost transportu dat několika typy internetu s biologickými transportéry – konkrétně poštovním holubem a šnekem.
| Technologie přenosu dat | Rychlost přenosu (Kb/sec) |
| Modem V.34 |
28,8 |
| ISDN | 128 |
| ADSL | 1 500 |
| Poštovní holub | 2 270 |
| SNAP (šnek) | 37 000 |
Není pochyb o tom, že systém SNAP využívající šneky je zdaleka nejvýkonnější. Vzdálenost, na jakou jsou data přepravována je z hlediska výkonnosti systému irelevantní, protože přenos dat je nepřetržitý proces a jakmile je mezi dvěma cíli vytvořen komunikační kanál, pak jím proudí data danou rychlostí. Ta je u systému SNAP impozantní.
Autoři uvádějí pro systém SNAP řadu dalších výhod. Je naprosto bezpečný, protože při přenosu dat nedochází k jejich změnám či ztrátě. Je velmi přístupný inovacím, protože šneky není třeba inovovat pro přenosy dat na jiných kruhových nosičích s vyšší kapacitou. Výkon je snadno regulovatelný výběrem vhodného druhu plže. Jejich sortiment čítá 30 000 druhů.
Podle důvěrných informací by měly v nejbližší době zasednout české ministryně školství a informatiky za jednací stůl a dohodnout se na novém projektu, jenž naváže na slavného Indoše (Indoš čili internet do škol). Detaily projektu nejsou zatím známy, ale jasný je už název ŠNEDOŠ (šneci do škol). Odborníci si od nového projektu slibují, že prudce zvýší rychlost přenosu dat do škol pomocí izraelské technologie SNAP. Nejvyšší kontrolní úřad se prý už nechal slyšet, že tentokrát si na výběrové řízení pro nejvhodnější druh šneků pořádně posvítí. Především se bude zajímat, zda ředitelé některých škol už v předstihu neuzavírají smlouvy s francouzskými restauracemi, které prý projevily o opotřebené nosiče dat velký zájem. K projektu se ale ještě musí vyjádřit ministerstvo zemědělství, konkrétně jeho komise pro ochranu zvířat proti týrání, a ministerstvo životního prostředí, které posoudí, zda by použití cizokrajných plžů nemohlo způsobit ekologické škody nežádoucí introdukcí cizích živočišných druhů.
Pramen: Ben-Bassat A., Ben-David-Zaslow R., Schodkem S., Vardi Y.: Snails are faster than ADSL. AIR -submitted