Plynové turbíny se v dnešní době používají v letadlech, vlacích, lodích, pumpách, kompresorech a v mnoha dalších zařízeních. Mohou spalovat různá paliva, ale asi 90 procent z nich jede na zemní plyn, tedy typicky fosilní palivo, jehož spalováním vzniká spousta oxidu uhličitého. Zároveň je i samotný zemní plyn účinným skleníkovým plynem a přitom uniká do atmosféry všude, kde se s ním pracuje.
Pokud vážně chceme podstatně omezit emise skleníkových plynů, bude nutné technologie plynových turbín opustit anebo adaptovat na provoz s velmi nízkými emisemi. Někteří výrobci turbín, jako je například General Electric, usilují o přechod na spalování „zeleného“ vodíku, jehož používání v ideálním případě nevede k emisím. General Electric mají přes 100 „hybridních“ turbín, které spalují směs obsahující přes 5 procent vodíku, a podle všeho směřují k turbínám plně poháněným vodíkem.
Všechny inovátory teď ale předběhli norští odborníci Universitetet i Stavanger (UiS), kteří mají od letošního května (2022) v provozu první plynovou turbínu na světě, co spaluje čistý vodík. Univerzita ji provozuje ve vlastní plynové mikroelektrárně, kde jejich vodíková turbína dodává teplo, elektřinu a horkou vodu, která představuje „emise“ při spalování vodíku.
Jak potvrzuje vedoucí výzkumného týmu Mohsen Assadi, podařilo se jim dosáhnout světového prvenství. Zároveň přiznává, že provoz vodíkové turbíny je oproti těm klasickým o něco méně efektivní. Naopak velkou výhodou je, že vodíkové turbíny mohou využívat již existující infrastrukturu pro plynové turbíny. S kolegy se soustředili nejen na samotnou vodíkovou turbínu, ale i na to, aby mohla fungovat ve stávající infrastruktuře.
Výstupem tohoto a podobných projektů by měly být kity pro přeměnu standardních plynových turbín na vodíkové turbíny, což podstatně omezí jejich emise. Určitě také nebude na škody omezit závislost na zemním plynu. Než se ale vodíkové turbíny stanou ekonomicky přijatelnými, bude nutné co nejvíce snížit cenu a zlepšit dostupnost „zeleného“ vodíku, který je vyráběný s minimálními emisemi.
Literatura