Podstatnou část tlustého střeva tvoří tračník, latinsky „colon“, zakončený konečníkem – latinsky „rectum“. To vysvětluje původ slov, které vyvolávají obavy – kolonoskopie nebo kolorektální. S oběma se setkáváme zejména v souvislosti s diagnostikou jednoho z nejčastějších nádorových onemocnění – kolorektálního karcinomu. Z hlediska prevalence se řadí za rakovinu prsu u žen a rakovinu prostaty u mužů. V ČR na něj ročně umírá téměř 4000 lidí a nově diagnostikovaných případů dosahuje i dvojnásobek. V USA prý postihuje přibližně 5 % populace, tedy statisticky každého dvacátého člověka, a je hlavní příčinou úmrtí na rakovinu.
Stejně jako u všech zhoubných nádorů je důležitá prevence a včasná diagnostika. Přes moderní terapeutické metody výzkumníci stále pátrají, co může zvýšit šance na přežití pacientů nebo ochránit rizikovou skupinu, do které patří i lidé s vrozenou genetickou predispozicí. Například u Aškenázů je výskyt rakoviny tlustého střeva o asi 6 % vyšší, než je průměr v celé populaci.
Zajímavý poznatek přinesla studie, kterou v únoru loňského roku zveřejnil časopis The Journal of the National Cancer Institute. Podle výzkumníků Americké společnosti pro rakovinu „dlouhodobé užívání aspirinu před zjištěním nemetastázujícího kolorektálního karcinomu může pak, po diagnostikování nádoru, souviset s nižší mortalitou specifickou pro toto onemocnění, což odpovídá možné inhibici (potlačení tvorby) mikrometastáz před stanovením diagnózy“. Po překladu do lidštiny: když někdo delší dobu pravidelně užívá acylpyrin nebo aspirin, pak v případě, že mu lékaři diagnostikují rakovinu tračníku nebo konečníku, má statisticky větší šanci, že při vhodné léčbě přežije. Má se za to, že kyselina salicylová omezuje i tvorbu metastáz.
K podobnému výsledku, ale pouze u pacientů trpících Lynchovým syndromem – dědičnou predispozicí spjatou s výrazně zvýšeným rizikem některých typů rakoviny, zejména kolorektálního karcinomu – se dobrala i klinická studie z roku 2011. Podle ní se u lidí z rizikové skupiny, kteří každý den po dobu dvou let užívali 600 miligramů aspirinu, snížilo riziko rozvoje kolorektálního karcinomu o 63 procent, tedy více než o polovinu. I další studie potvrzují obdobný pozitivní výsledek (10 – 60 % podle výběrové skupiny, délky užívání aspirinu a jeho dávky), žádná však nehledala možné vysvětlení účinku léku na vývoj zhoubného nádoru.
V letošním dubnovém čísle digitálního časopisu eLife se k tomuto tématu věnuje článek „Vliv aspirinu na kinetické parametry buněk přispívá k jeho roli při snižování výskytu pokročilých kolorektálních adenomů, ukázala multiškálová výpočetní studie“. Jde o popis komplexního matematického modelu, jenž analyzuje účinek aspirinu na míru tvorby adenomatózních polypů na výstelce tračníku a konečníku. Tyto adenomy sice nejsou zhoubné (jsou benigní), ale při trvalém chemickém i mechanickém dráždění představují vysoké riziko, že se jejich buňky zvrhnou a začnou se nekontrolovaně dělit. Z polypu se tak stane maligní (zhoubný) nádor. Vědci z Kalifornské univerzity v Irvinu (UCI), ve snaze najít odpověď na otázku, jak aspirin ovlivňuje způsob, jakým se populace buněk kolorektálního adenomu vyvíjí v průběhu času, vytvořili na základě dat z několika studií komplexní počítačový model. Ten ukázal, že známý lék potlačuje množení buněk a zvyšuje míru jejich odumírání (buněčné smrti – apoptózy).
"Zeptali jsme se, co aspirin dělá s darwinistickou evolucí buněk," vysvětluje Dominik Wodarz, jeden z pětice autorů, profesor na Katedře zdraví obyvatelstva a prevence nemocí UCI. "Rakovina vzniká, protože buňky se vyvinou ze zdravého do patogenního stavu, v němž se dělí bez omezení. K tomu dochází, když v buňkách vzniká řada mutací, které jsou selektivně vybrány (pozn. nevedou k zániku buňky, ale přenášejí se při dělení do dceřiných buněk, přičemž se postupně přidávají další mutace). Zjistili jsme, že aspirin tyto procesy ovlivňuje a zpomaluje."
"Předpokládali jsme, že zpomalený vývoj rakoviny navozený aspirinem musí nějak souviset se zbrzděním vývoje buněk směrem k malignitě," doplňuje profesorka Natálie Komarová z Katedry matematiky UCI. O matematickém modelu, jehož výsledky jsou ve shodě s poznatky získanými v epidemiologických studiích profesor Wodarz dodává: "Tato práce je příkladem toho, že matematické přístupy mohou být velmi užitečné pro pochopení složitých jevů v biologii rakoviny. Tyto poznatky by nebylo možné získat pouze experimentováním. Vyžadují spolupráci empirické biologické práce a matematiky." Tým plánuje v práci pokračovat a zkoumat, zda má aspirin podobné účinky na rakovinu postihující jiné orgány.
Video: Kolorektální karcinom - rakovina tlustého střeva Kredit: IKEM Praha