Zjištění, že dospívající praktikují mnohem více orálního sexu, než jsme si mysleli svědčí o tom, že s mladými je třeba na toto téma mluvit, tvrdí to  Bonnie Halpern-Felsherová, docentka na Kalifornské universitě, která se specializuje na problematiku dospívajících a která  výzkum zaměřený na sexuální chování mládeže,  z něhož zde některé výsledky uvádíme, vedla.
Její  závěry vyplynuly z pokusu v němž bylo 580 adolescentů,  kteří podstupovali, nebo právě absolvovali, devítiletou školní docházku. Docentka zkoumala, jak tito mladí vnímají orální a vaginální pohlavní styk a jaké jsou v tomto směru jejich zkušenosti.

Téměř 20% adolescentů již mělo pohlavní styk, přičemž každý sedmý je přesvědčen, že při orálním sexu se nemůže nakazit HIV.

Ze studie jednoznačně vyplynulo, že adolescenti jsou přesvědčeni, že orální sex je pro ně bezpečnější. Stejně tak se domnívají, že tento druh styku je k sobě tak emocionálně tak neváže, pokud jej srovnávají se sexem vaginálním. Jsou přesvědčeni, že orální styk jim  nepokazí jejich reputaci, neboť je podle nich pro okolí přijatelnější. Obecně se domnívají, že pokud se s partnerem rozejdou, nebudou se po tomto způsobu praktikování sexu cítit tak vzájemně na sebe vázáni a emocionálně jim to méně uškodí.

Náctiletí  předpokládají, že při orálním styku jim hrozí menší nebezpečí z případného zklamání, ohledně přehnaného očekávání partnera. Chápou jej jako vhodnější sex pro neplnoleté a také  jako vhodnější formu sexu pro začínající plnoleté. Ze studie také vyplynulo, že se domnívají, že tak jako u nich samotných, tak také u jejich vrstevníků, převažuje a v nadcházející době i bude převažovat, sex orální nad vaginálním.

Přibližně jedna pětina (19,6%) ze sledovaných adolescentů na základní škole přiznala, že orální sex již měla. Vaginální pohlavní styk z nich mělo jen 13,5%. Téměř třetina (31,5%) z mladistvých v pokusu zamýšlí, že během nejbližšího půl roku se o orální sex pokusí. O vaginální styk se hodlá pokusit 26,2% mladistvých.

Skutečnost, že dospívající okolo 14 let, orální styk  již mají, a že předpokládají, že orální pohlavní styk je pro ně bezpečnější a přijatelnější, by mělo být pro rodiče důležitou informací. Stejně tak by to mělo být vodítkem pro lékaře starající se o zdravotní stav dospívajících, a totéž by měli vzít v patrnost i učitelé a to již na základních školách.
Varovným zjištěním by pro nás rodiče mělo být především to, že orální pohlavní styk  mladí mylně  vnímají jako bezpečnější způsob sexu a že  jeden ze sedmi mladistvých se domnívá, že orálním sexem se nemohou nakazit  chlamydiemi, virem HIV,…

Studií, které by zjišťovaly, jak se přenáší pohlavní nemoci při orálním sexu, není mnoho. Přesto je víc než jisté, že představy mladistvých o tom, že jimi praktikovaný sex je bezpečný, jsou mylné.
Zbývá už jen doplnit, že průměrný věk dětí v pokusu byl čtrnáct a půl roku. Více než polovinu (58%) tvořily dívky. Etnické zastoupení bylo následující: 40% běloši, 24%  Američané latinskoamerického původu, 17% Asiaté a zbytek byli ti, jež se označili za afro – Američany, Indiány a míšence.

Pramen: The University of California, San Francisco