Americké pásové obrněné transportéry M113 mají za sebou dlouhá desetiletí služby, nejen v USA, ale i v mnoha dalších zemích. Vyrobeno jich bylo v řadě variant přes 80 tisíc a US Army jich stále vlastní velké množství. Poprvé nasazeny v roce 1960 a dnes jsou již hodně zastaralé. Problematické je především jejich původní „pancéřování“, které je z hliníku, díky němuž se při střetu s moderními zbraňovými systémy z obrněnce M113 stává spíše past na posádku. Co kdyby ale operovaly bez posádky?
Americká armáda již delší dobu využívá obrněnce M113 v programu Robotic Combat Vehicle (RCV) i v dalších iniciativách pro vývoj bezosádkových vozidel. Nedávno představili silně upravenou verzi obrněnce M113, která se účastnila technologické předváděčky EDGE 22 v prostoru Dugway Proving Ground v Utahu. Jde o robotické vozidlo M113, které je vybavené dálkově ovládanou zbraňovou stanicí s raketometem na laserem naváděné střely.
Tvůrcem robotického obrněnce je výzkumné centrum Artificial Intelligence Integration Center (AI2C), součást Army Futures Command, v němž studují využití umělé inteligence ve zbraňových systémech.
Jde o konstrukci Robotic Technology Demonstrator, kterou vyvinuli BAE Systems. Jeho součástí je zbraňová stanice EOS R150S s raketometem LAND-LGR4 Fletcher ráže 70mm, který může nést 4 rakety APKAWS. Zbraňová stanice je vybavená kamerou s termálním zobrazováním a laserovým systémem pro určování vzdálenosti. Namísto raketometu by mohla být vyzbrojena palnými zbraněmi až po těžký kulomet .50 BMG.
Podle dostupných informací s tímto vozidlem na EDGE 22 operoval tým AI2C Cross-Functional Team (CFT). Vozidlo bylo zřejmě na určité úrovni vybaveno umělou inteligencí. Mělo to být poprvé, kdy se tento obrněnec dostal do terénu. Stroj by měl být poháněn hybridním elektrickým pohonem, kvůli efektivnímu využívání paliva. Soustava instalovaných senzorů zajišťuje pro lidské operátory kompletní přehled o situaci. Jak je v podobných případech alespoň u západních armád obvyklé, (polo)inteligentní robotické vozidlo M113 bylo nepřetržitě pod velením člověka, především pokud jde o ovládání zbraní a senzorů.
Upgradovaná bojová vozidla v robotické verzi, jako je zmíněné raketové M113, nabízejí řadu výhod a mohla by se široce uplatnit. Náklady na jejich výrobu jsou podstatně nižší než u zcela nových vozidel, a ještě se ušetří místo ve skladech. Vzhledem k tomu, že nemají lidskou posádku, není jejich zabezpečení absolutní prioritou, což je předurčuje například k riskantním bojovým misím, do jakých by obrněnce M113 s lidmi nikdo soudný neposlal.
Video: Electronic warfare and drone swarms: Here’s the Army’s plan for EDGE 22
Literatura