Začněme Vesmírem 3/2005. V dopisech čtenářů se objevuje celkem bizarní, ovšem plně logická úvaha o naivitě vegetariánů, kteří odmítají jíst ubohá "zavražděná" zvířátka a přitom berou léky, které vznikly díky pokusům na zvířatech.

Ivo Rudolf, Silvie Šikutová a Zdeněk Hubálek se zamýšlejí nad tím, zda komáři mohou přenášet lymfskou boreliózu. Ačkoliv asi pětina nemocných uvádí, že přenašečem nákazy byl právě komár, odpověď autorů je spíše záporná. Borrelie není adaptována na vnitřní prostředí komára a komár také saje příliš krátce, aby do sebe nasál dostatečné množství parazitů. Je možné, že řada lidí si prostě nevšimne toho, že byla napadena klíštětem - např. nedospělá stadia lze pro jejich malou velikost údajně snadno přehlédnout.

Lubomír Nátr popisuje některé překážky při tvorbě výnosnějších transgenních rostlin. Od rychlejší fotosyntézy vede ke skutečně výnosnějším odrůdám ještě celá řada kroků (především může být pro růst limitující něco jiného, třeba množství dusíku; těžko také zajistit, aby se rychlejší fotosyntéza třeba u obilí projevila i v množství a velikosti obilných zrn a ne třeba pouze listů).

Jaroslav Brůžek, Viktor Černý a Petra Stránská popisují proměny výšky člověka. Článek opakuje věci vesměs známé (pokles výšky v neolitu apod.). Zajímavá mi však přišla úvaha o tom, že malá velikost pralesních etnik (pygmejů) může mít evoluční význam. Možné mechanismy by byly pak dva - teplota (kvůli známému vztahu mezi objemem a povrchem, který obecně vede k tomu, že podobné druhy či různé "rasy" jednoho druhu jsou větší v chladných oblastech) nebo rozložení potravy (v pralese je potrava rozmístěna rovnoměrně - to vede k menší velikosti, oproti systémům s cyklem přebytek-hlad). Člověka samozřejmě napadá řada protiargumentů - proč pak nejsou naopak nejvyšší Eskymáci? Proč nejsou nízcí obyvatelé pouští? Atd.
Mimochodem - v hlavičce Vesmíru jsem zaregistroval "Přírodovědecký časopis Akademie věd ČR". V minulých letech se Vesmír zdál být na AV spíše nezávislý. Podrobnosti o tomto vývoji mi však nejsou známy.

Nyní přeskočíme k VTM-Science 4/2005. Několik zajímavostí:

Zdomácnělé lišky dovedou mnohem lépe sledovat člověka a porozumět jeho chování (kam dává lišce potravu apod.). Na tom by ještě nebylo nic divného. Jedná se ale o liščata, tj. příslušná schopnost není nejspíš naučená, leč fixovaná geneticky. Na tom by stále nebylo nic tak divného (viz změny vlk-pes). Šokující mi však přijde, že se to odehrála v rámci šlechtitelského experimentu (selekce ne na inteligenci, ale na obecnou snášenlivost k člověku), který začal v roce 1959. Pokud má liška potomky stejně jako pes (tj. ne dříve než ve 2 letech), pak by tato změna mohla proběhnout v nějakých pouhých 20-30 generacích...

Jeden druh termitů je schopen změřit velikost dřeva, které hryžou (příslušný druh preferuje menší kusy). A jak to poznají? Po zahryznuti totiž dřevo začne vibrovat a kmitočet vibrací má údajně odpovídat právě velikost kusu dřeva. Termit pak buď pokračuje v hostině, nebo hledá jiný kus.

Pokud se mezi myšmi přenáší krevní sérum, mění se jejich schopnost hojit zranění. Stará myš ze sérem z myši mladé má náhle vyšší schopnost hojení - a naopak. Možnost využití tohoto jevu v medicíně je nasnadě.

Někteří mořští živočichové, např. houby, dokáží zřejmě produkovat toxiny podobné DDT. Činí tak asi především na obranu proti parazitům. Vědci na to přišli při studiu tuku velryb, kde byly nalezeny halogenované uhlovodíky strukturně podobné DDT. Přitom analýza poměru uhlíku C14 a C12 ukázala, že tyto látky jsou starší než příslušné "lidské" technologie.