Oxid uhličitý není jen plyn se zlými úmysly. Je to také surovina, kterou je možné využít. Oxid uhličitý lze hydrogenací přeměnit na organická paliva a chemikálie. Technologie tohoto typu přitom zabíjejí dvě mouchy jednou ranou – odčerpávají oxid uhličitý a zároveň přinášejí zajímavé produkty. Dotyčné chemické reakce jsou ale problematické. Není jednoduché je spustit a přinutit, aby bylo jejich výsledkem například zmíněné palivo.
V čínském technologickém parku Zoucheng ve východočínské provincii Šan-tung pracuje technologický demonstrátor pro výrobu benzínu hydrogenací oxidu uhličitého. Měl by vyrobit 1 000 tun benzínu za rok. Čína v těchto dnech ohlásila, že 4. března úspěšně zakončili pilotní provoz a testy.
Projekt je společným dílem institutu Dalian Institute of Chemical Physics (DICP) čínské akademie věd a společnosti Zhuhai Futian Energy Technology Co., Ltd. Design této technologie se přitom objevil v roce 2017, kdy ho publikovali čínští vědci v Nature Communications.
Technologický demonstrátor byl v Zouchengu vybudován v roce 2020. V říjnu 2021 proběhlo zhodnocení provozu demonstrátoru čínskou organizací CPCIF (China Petroleum and Chemical Industry Federation). Zařízení dosahuje vysoce účinné konverze oxidu uhličitého a vodíku, slušnou selektivitu této konverze ve prospěch výroby benzínu, a to vše při úsporné spotřebě surovin, tedy oxidu uhličitého a vodíku.
Čínský demonstrátor vyrábí „zelený“ benzín s oktanovým číslem vyšším než 90. Celý proces zároveň spotřebuje poměrně málo energie. Podle čínských odborníků tato nová technologie představuje novou platformu pro využití oxidu uhličitého jako suroviny a nabízí další strategii pro vybudování uhlíkově neutrální ekonomiky.
Literatura