V přehledové práci Awa a kol. z roku 2021 je uvedeno, že zastoupení lidí odmítajících se nechat očkovat, v populacích mnoha ekonomicky vyspělých zemí, může překračovat hodnotu 30 %. Nejčastěji zmiňovanou příčinou je nedůvěra v bezpečnost či účinnost vakcín, obavy spojené s rychlým vývojem a netypickým průběhem povolování vakcín, nedostatečná podpora vakcinace příslušnými praktickými lékaři, vývoj a výroba vakcín v zemích s nižší civilizační úrovní a také nedostatky v organizaci očkování. Skeptický přístup k vakcinaci není v populaci rozdělen rovnoměrně. Negativní postoj projevují častěji ženy, příslušníci mladších věkových skupin, praktikující věřící, osoby s nižšími příjmy a nižším dosaženým vzděláním, osoby získávající informace převážně na sociálních sítích, osoby nedůvěřující vládě a konzervativci, potažmo republikáni.
Republikáni? Vlastně, proč ne. V odborných kruzích zabývajících se problematikou vnímání rizik (risk perception) je dlouhodobě považováno za věrohodné, že individuální postoj k různým typům rizik významně ovlivňuje přijatá skupinová identita. Pokud se považujeme za členy určité skupiny, potenciální rizika povstávající od členů této skupiny vnímáme jako méně závažná než ta, která jsou spojena s lidmi, kteří do dané skupiny nepatří. Demonstranti tak logicky zažívají větší pocit bezpečí přímo na hromadných akcích proti povinnému očkování než při cestě domů městskou hromadnou dopravou. V případě nutnosti reagovat na nenadálé zdravotní riziko spojené s expozicí nějakému kontaminantu (toxická látka, patogen) se často mluví o tzv. behaviorálním imunitním systému (BIS). Tímto pojmem je označována adaptivní instinktivní reakce řízená zejména pocity odporu či hnusu (disgust) a důvěry (trust), hlavně důvěry v autority, která vede k chování, které by ideálně mělo snižovat riziko onemocnění. Vědomí skupinové příslušnosti umí tyto pocity modulovat, a to i tak, že vyvolané chování naopak riziko onemocnění neúměrně zvyšuje.
Studiem vlivu politických preferencí na fungování behaviorálního imunitního systému (BIS) se zabývala např. práce Kemphtorna a Terrizziho z roku 2021. Různé typy dotazníků byly použity k hodnocení parametrů BIS (citlivosti na podněty vyvolávající odpor, vnímané ohrožení nemocí), politických preferencí (podpora Trumpa, podpora Bidena, inklinace k pravicovému či levicovému autoritářství), postojů k pandemii COVIDu-19 (míra úzkosti vyvolaná pandemií, postoj k opatřením Centra pro kontrolu nemocí, postoj k vládě USA, postoje k proti-pandemickým opatřením Trumpovy administrativy, úroveň vědomostí o COVIDu-19) a postojů k vakcinaci. Citlivost na podněty vyvolávající odpor (disgust sensitivity) byla významně pozitivně korelována s inklinací k pravicovému autoritářství (RWA – right wing authoritarianism); obě sledované míry konzervativních postojů (RWA, podpora Trumpa) pak byly negativně korelovány s vnímaným nebezpečím onemocnění (PI – perceived infectability). Konzervativní postoje byly také statisticky významným prediktorem nižší míry znalostí o COVIDu-19 a naopak vyšší míry odporu vůči očkování. Vyšší citlivost vůči podnětům vyvolávajícím odpor, která je obvykle považována spouštěč aktivující behaviorální imunitní systém a s ním spojené chování vedoucí k zamezení styku s cizorodými zdraví ohrožujícími faktory, je v případě konzervativců paradoxně nasměrována spíše proti očkování než proti nemoci samotné. Tento pocit ještě sílí, pokud vakcinaci prosazuje nedůvěryhodný outsider – tedy člověk s odlišnou politickou skupinovou příslušností.
V další podobné studii na dané téma od Kerra a kol. z roku 2021 je uvedeno, že příznivci konzervativních politických proudů mají statisticky významně nižší obavy z nákazy než liberálové, a proto v menší míře podnikají kroky, které vedou k prevenci nákazy – tedy méně často nosí roušku či respirátor a méně dbají o desinfekci rukou, mnohem výraznější je u nich rovněž odmítání opatření typu lockdown. K zajímavému zjištění došli Fridman a kol., 2021, kteří sledovali vývoj postoje k vakcinaci v průběhu první fáze epidemie COVIDu 19 – tedy mezi březnem a srpnem 2020. Zatímco u voličů demokratů zůstala ochota nechat se očkovat po celé sledované období v podstatě stejná, u voličů Republikánské strany postupem času klesala. Stejné trendy u obou skupin pak vykazovala i důvěra v média. Důvodem prudkého poklesu důvěry voličů republikánů v jimi sledované informační zdroje (převážně FOX News a internet) byl zejména pocit, že tato média neúměrně nadhodnocují zdravotní rizika pandemie a že zmíněná problematika zabírá nepřiměřeně velkou část vysílacího času.
Koncept behaviorálního imunitního systému je založen na představě dominantní úlohy instinktivního (respektive afektivního) jednání v průběhu řešení nenadálé krize. U dlouhotrvající krize, jakou je právě pandemie COVIDu-19, by se však dal s postupujícím časem předpokládat čím dál vyšší vliv rozhodovacích procesů založených na rozumovém zpracování relevantních informací. V reálném světě však namísto racionálního přístupu nastupuje spíše proces racionalizace. Místo, abychom informace kriticky vyhodnocovali a třídili s cílem dobrat se co nejpřesnějšího obrazu skutečnosti, vyhledáváme především ty informace, které ospravedlní naši prvotní instinktivní reakci a jen takové informace považujeme za důvěryhodné. V rámci studie Hutmachera a kol. z roku 2021 byly jejím účastníkům předloženy dvě fiktivní vědecké práce. První z nich prezentovala data potvrzující vliv povinného nošení respirátorů ve školách na snížení počtu infikovaných žáků a druhá naopak data ukazující opačný efekt – tedy zvýšené riziko infekce ve školách, kde byla nařízena povinnost nošení respirátorů. Data byla prezentována ve formě kontingenčních tabulek, kde porovnání absolutních hodnot infikovaných ve školách s určitým typem opatření vedlo vždy k opačnému (chybnému) výsledku než korektní výpočet relativního rizika, tak jak je v případě kontingenčních tabulek předpokládán.
Účastníci studie byli nejprve dotázáni na svůj postoj k povinnému nošení respirátorů ve školách, dále byli požádáni, aby na škále od 1 do 6 zhodnotili, do jaké míry každá ze dvou studií prokázala účinnost daného opatření (1 – povinné nošení masek zvyšuje počet infikovaných ve školách, 6 – povinné nošení masek snižuje počet infikovaných ve školách). Protože obě studie vedly při správném zpracování dat ke stejné absolutní hodnotě relativního rizika (pouze s opačným znaménkem), měl by nezaujatý pozorovatel stejně vyhodnotit míru s jakou první studie prokázala účinnost opatření (tedy např. 5) a míru s jakou druhá studie prokázala jeho neúčinnost (tedy např. 2). Pokud je vypovídací schopnost jedné ze studií považována za vyšší, lze to přičítat vlivu zaujatosti (bias). Není překvapením, že prvotní postoj k nošení respirátorů měl statisticky významný vliv na hodnocení vypovídací hodnoty jednotlivých studií, určitým překvapením je ale síla tohoto efektu – vypovídací hodnota studie, která potvrzovala účastníkův primární postoj byla hodnocena zhruba o 1,6 bodu výše než ta, která měla opačné vyznění. Naopak potěšujícím zjištěním je, že účastníci, kteří vykazovali vyšší míru matematické gramotnosti (numeracy) se dopouštěli nižší míry zkreslení. Tedy bylo by to potěšující zjištění, kdyby bylo zvyšování matematické gramotnosti považováno za účinný prostředek, jak jevu zvanému motivované uvažování (motivated reasoning) předcházet. Boj s dezinformacemi se však bohužel obvykle vede na úplně jiných (obvykle ideologických) frontách.
Vliv politických preferencí na motivované uvažování ve vztahu k vakcinaci a dalším protikovidovým opatřením je popsán v práci Chua a kol. z roku 2021. v rámci této studie bylo zjištěno, že při vyhodnocování stejných datových podkladů se mezi voliči demokratů a republikánů liší odhady počtu obětí COVIDu-19. Příznivci obou politických proudů se též liší v postojích k optimálnímu způsobu řešení pandemie, v závislosti na tom, jaké aspekty řešení jsou při komunikaci s nimi zdůrazněny. Zatímco příznivci konzervativců odmítají preventivní opatření proti šíření infekce, pokud jsou prezentována jako regulační opatření prosazovaná vládou, liberálové jsou méně ochotni podporovat nouzový režim autorizace vakcín a podporovat jejich výzkum, pokud je při komunikaci o těchto opatřeních zdůrazněn jejich pozitivní vliv na podnikání farmaceutických firem.
Uvedené informace lze tedy shrnout následovně: při reakci na nový typ infekce většina lidí reaguje především instinktivně, instinktivní jednání je ovlivněno akceptovanou skupinovou identitou a konkrétní vzorce instinktivního chování modulovaného příslušností ke skupině mohou nabývat celkem rozmanitých podob. Studium tvrdých vědeckých dat pak vede často spíše k racionalizaci původních afektem vyvolaných postojů než k jejich modifikaci. No jo – ale jak potom chcete oočkovat republikány?
Literatura:
-
Aw, J., Seng, J.J.B., Seah, S.S.Y. and Low, L.L., 2021. COVID-19 vaccine hesitancy—A scoping review of literature in high-income countries. Vaccines, 9(8), p.900.
-
Troiano, G. and Nardi, A., 2021. Vaccine hesitancy in the era of COVID-19. Public Health.
-
Cruwys, T., Stevens, M. and Greenaway, K.H., 2020. A social identity perspective on COVID‐19: Health risk is affected by shared group membership. British Journal of Social Psychology, 59(3), pp.584-593.
-
Kempthorne, J. C., & Terrizzi Jr, J. A. (2021). The behavioral immune system and conservatism as predictors of disease-avoidant attitudes during the COVID-19 pandemic. Personality and individual differences, 178, 110857.
-
Kerr, J., Panagopoulos, C., & van der Linden, S. (2021). Political polarization on COVID-19 pandemic response in the United States. Personality and Individual Differences, 179, 110892.
-
Fridman, A., Gershon, R., & Gneezy, A. (2021). COVID-19 and vaccine hesitancy: A longitudinal study. PloS one, 16(4), e0250123.
-
Hutmacher, F., Reichardt, R., & Appel, M. (2021). The role of motivated science reception and numeracy in the context of the COVID-19 pandemic. Public Understanding of Science, 09636625211047974.
-
Chu, H., Yang, J. Z., & Liu, S. (2021). Not My Pandemic: Solution Aversion and the Polarized Public Perception of COVID-19. Science Communication, 10755470211022020.