Bílí trpaslíci jsou oharky hvězd podobných Slunci, které se přeměnily na červeného obra a posléze se rozplynuly do elegantní planetární mlhoviny. Osudem bílých trpaslíků je pozvolna vychládat, takže s nimi obvykle nespojujeme vysoké teploty. To je ale omyl. Přinejmenším zpočátku jsou bílí trpaslíci pořádně žhaví a jejich teplota se pohybuje kolem 100 tisíc kelvinů.
Bílý trpaslík KPD 0005+5106 je v tomto směru výjimečný. Je totiž extrémně žhavý. Na jeho povrchu byste naměřili 200 tisíc kelvinů. Jde o bílého trpaslíka s nejvyšší známou teplotou. Přitom je poměrně blízko, jen asi 1 300 světelných let. Pro astronomy je tím pádem lákavým cílem výzkumu.
Astronomka You-Hua Chu z tchaj-wanského institutu Institute of Astronomy and Astrophysics, Academia Sinica (ASIAA) a její kolegové analyzovali rentgenová data, která pořídila vesmírná observatoř Chandra. Zjistili, že trpaslík KPD 0005+5106 má průvodce, o němž předtím nevěděli. Tomuto hvězdnému partnerovi trpaslík krade hmotu, což není nic zvláštního. Také ho ale brutálně skrápí tvrdým zářením.
Rentgenové záření trpaslíka poklesne a zase vzroste každých 4,7 hodiny. Podle badatelů je nejpravděpodobnějším vysvětlením, že kolem trpaslíka v těsné blízkosti obíhá exoplaneta, zhruba o velikosti Jupiteru. Jejich vzdálenosti činí asi 900 tisíc kilometrů, což odpovídá asi 1,3 poloměru Slunce. To znamená, že exoplaneta dostává neuvěřitelně zabrat. Jestli to tak skutečně je, tak dotyčná exoplaneta nemůže vydržet moc dlouho, maximálně pár milionů let. Bílý trpaslík ji nakonec celou gravitačně „oholí“ a sežere.
Podle astronomů je právě přítomnost takového partnera důvodem extrémní povahy bílého trpaslíka KPD 0005+5106. Mohla by podle nich vysvětlit i další podobné případy, o nichž víme, i když nejsou tak moc extrémní. Pozorování likvidace exoplanety bílým trpaslíkem je dalším z řady dokladů, že planety mohou přežít zánik hvězdy podobné Slunci. I když v tomto případě to nebude na dlouho.
Video: You-Hua Chu: CSI: Type Ia Supernova Remnant in Taiwan
Literatura