O.S.E.L. - Pohanský původ Velikonoc

V tomto týdnu proběhly Velikonoční svátky, což je dobrá příležitost podívat se na to, jak slovo „Velikonoce“ vlastně vzniklo. Asi Vás to překvapí, ale není to odvozeno od „Velká noc“, jak se nám léta snaží namluvit církevní hodnostáři. Vždyť termín Velikonoce se na našem území používal již dávno před příchodem křesťanů! Jak to? Malá nápověda je původní znění jména tohoto svátku – Veliadonoce. Co to znamená? Pro pochopení si musíme udělat odbočku do entomologie…

Mnozí z Vás jistě znají hladinatku člunohřbetou (Velia caprai). Tato semiaquatická ploštice je velmi hojná skoro ve všech našich lesích, kde ji můžeme spatřit na hladině potůčků.

Zvětšit obrázek

Hladinatka člunohřbetá (Velia caprai)

Co však málokdo ví, je že odborný název Velia pochází ze staročeštiny. Je všeobecně známo, že naši zemi dříve pokrývaly téměř souvislé lesy. Hladiny vodních toků okupovaly právě hladinatky Velia caprai – dnes rozšířenější bruslařky potřebují klidnou a slunnou hladinu. Naši předkové si Velií samozřejmě všimli, a začali jim říkat „Veła.“ Postupně se toto slovo zkomolilo na „Velja“, a konečně na „Velia.“
Toto věděl i Tamanini, který Velii caprai popsal.
Bohužel však toto uniklo českým vědcům počešťujícím latinská jména, a staročeskou Velii nazvali hladinatkou.

Nyní už stačí sečíst 1 + 1. Předzvěstí definitivního jara je celodenní výskyt Velií – Velia do noci => Veliadonoce. A příchod jara je událost která stojí za to slavit!
Po oslavách se ale plete jazyk, takže z Veliadonoce přes Velidonoce dostáváme dnešní Velikonoce…