Před několika dny zveřejnil tým archeologů z Izraelského úřadu pro starožitnosti (IAA) informaci o starověké toaletě. Má jít o součást královského majetku ze 7. století př. n.l. Záchod byl odkryt poblíž turistického komplexu Beit Shatz v Jeruzalémě. Zprávy v tisku dávají nález do souvislostí popsaných v Bibli. Podle té judské království bylo pokračovatelem sjednoceného království Davidova, od něhož se po Šalomounově smrti odtrhlo izraelské království.
Šlo ale skutečně o tehdejší ekonomické centrum moci? Mnozí z historiků s takovým výkladem mají problém. Tak třeba, že to odštěpení izraelského království, jak ho popisuje Bible, je podle nich jen básněním pisatele Bible. Nejspíš to prý udělal proto, že si nedovedl vysvětlit, proč je hříšné severní království rozvinutější než zbožné judské. K takové kritice je přivádí jak egyptské, tak z asyrské i babylonské písemné prameny. Z těch vyplývá, že žádné sjednocené království, od něhož by se izraelské království odtrhlo, neexistovalo. Ve skutečnosti judské království bylo oproti izraelskému, značně zaostalé a chudé. Nestavěly se zde tak velké chrámy a úroveň gramotnosti v judském království byla rovněž mnohem nižší. Z části i proto, že jde o hornatou oblast, kde se obtížně hospodaří, a která v inkriminovaném sedmém století př. n. l. byla jen řídce osídlena.
Na významu začalo judské království nabývat až po rozpadu jeho severního souseda s nímž toho měli hodně společného, mimo jiné společného boha a podobný jazyk. Kdo ví, možná na objevenou toaletu chodil trůnit sám judský král Achaz, který se rozhodl pomoci asyrskému králi oslabit konkurenční severní království, a stal se dobrovolně asyrským vazalem.
Ať už tomu tak bylo, nebo ne, královská latrína je královská latrína, a média se předhánějí v popisu, jak pohodlný posez vápencová deska s dírou poskytovala. Přitom je mnohem důležitější, že se pod starodávným záchodem našel hluboký, do skalnatého podloží vytesaný, septik a v něm zvířecí kosti a množství střepů keramiky z prvního chrámového období.
Je ale nález záchodu takovou ojedinělostí jak to z řady nynějších prezentací dělá dojem? Nejspíš ne. Je pravdou, že privátní toaleta byla ve starověku luxus, ale v dané lokalitě nejde o ojedinělý nález. Například přímo ve městě Davidově (biblický Jeruzalém, nejstarší obydlená čtvrť Jeruzaléma) jich je známo hned několik.
Je nyní objevený záchod tím nejstarším na světě? Není. Za ty „nej“ se považují ze severu Skotska. Těm v nalezišti Skara Brae táhne již na pět tisíc let.
Jen o něco mladší záchody (z doby okolo roku 2300 před Kristem), jsou k vidění v indickém Mohendžodaru. Prvenstvím Indů je, že své záchody již propojili s místní kanalizací odnášející splašky do řeky.
Ještě lepší vymoženost s protékající vodou zavedli Egypťané. Sluší se zmínit také Římany, kteří přispěli inovací v podobě sítě záchodů veřejných. Svého času jich Město měst mělo okolo sto padesáti a na rozdíl od dnešních praktik byly zdarma. Pozdější snaha používání veřejných WC zpoplatnit, se u Římanů setkala s nevolí a protestujícím se vykonáváním velkých potřeb doprostřed ulic podařilo císařský verdikt zvrátit.
Zatímco Asiaté na přelomu letopočtu přichází se splachovacím záchodem, v našich končinách se úpadkem Říma noříme na dlouhou dobu do temnoty s upadajícími mravy i hygienou. V našich končinách snad jen hradní páni na svých sídlech měli podobnou vymoženost, jakou nyní objevili archeologové v Jeruzalémě. Byly jimi prevéty s otvory směřujícími do hradních příkopů. Rozdíl je v tom, že u nás to byla až záležitost středověku, zatímco v případě Jeruzaléma se jedná o starověk a skoro dva tisíce let před Kristem.
Video: Nález toalety v Jeruzalémě. Je z doby před 2700 lety
Literatura
Royal flush: Rare First Temple-era private toilet unearthed in Jerusalem, The Times of Israel, 5 October 2021.