„Zachraňte velryby!“ křičí ochránci přírody v situaci, kdy se populace některých kytovců pomalu dostávají na úroveň srovnatelnou se stavy před masovým vybíjením v 19. a první polovině 20. století.

Zvětšit obrázek

Treska by měla na seznamu ohrožených vymírajících druhů figurovat na čelním místě. Místo toho se nadále loví.

 Mnohé druhy ryb balancují na pokraji vyhynutí a nebo jsou k němu už prakticky odsouzené, ale za jejich záchranu bojuje jen pár „magorů“. Alarmující číslo dokládající děsivý stav rybích populací uveřejnil Frontiers in Ecology.

Z údajů o úlovcích z poloviny 19. století určili vědci, že v roce 1852 dosahovala biomasa tresek v moři na mělčinách u Nového Skotska 1,26 milionů tun. Dnes je to 50 000 tun, přičemž dospělé tresky  tvoří jen 3000 tun biomasy. To je množství, jaké si na svých palubách a v podpalubí odváželo v roce 1852 z vod u Nového Skotska 16 malých rybářských škunerů.
Stejně brutální pokles prodělaly tresky i v jiných částech Atlantiku. A devastace rybích populací se neomezuje jen na tresky. Ryby jsou na dně. A to nejen ty, které žijí přisedle u dna moří a oceánů.
A tak nezbývá, než doporučit: Jezte mořské ryby! Dokud jsou!

 Pramen: Frontiers in Ecology