Přibližně 90% ultrafialového záření, které způsobuje opálení pleti, se odráží od krystalů suchého sněhu, ale jen 10 – 20% tohoto záření se odráží od krystalů, které jsou vlhké.
Podle výzkumu provedeného v Norsku ( Norwegian University of Science and Technology) se na zmrzlém sněhu opálíte dvakrát rychleji, než na sněhu tajícím.
Z tohoto zjištění by měl vyplývat i náš přístup k opalování při pobytu na horách, především co do možné aktivace zhoubného bujení – melanomu.
Prakticky se mužete spálit aniž byste k tomu potřebovali přímé sluneční světlo, zcela k tomu postačí odražené UV paprsky.
V zimním období svítí slunce na Zemi pod menším úhlem, proto na nás dopadá i méně UV záření a měli bychom tedy být mnohem více chráněni. Faktor odrazu od sněhu ale do určité míry zase působí opačně a nebezpečí „spálení kůže“ zvyšuje. Přispívá k tomu často i skutečnost, že lyžujeme ve větší nadmořské výšce, tedy tam, kde nás nechrání tak vysoká vrstva atmosféry, která normálně velkou část UV paprsků pohltí. Odražené UV světlo při opalování na sněhu navíc přichází z mnoha úhlů a proto se nám nezdá tak nebezpečné.
Lyžování zjara se tedy podle expertů, zvláště pro ty spoře oděné lyžaře, může stát dost riskantní záležitostí.
Norští badatelé také upozorňují na mylnou představu o tom, že u moře se opalujeme rychle proto, že voda odráží UV světlo. Ve skutečnosti tomu tak není. Písek, voda a stejně tak tající sníh, odrážejí UV paprsky minimálně. Voda odráží jen asi 6-8% dopadajícího UV světla, což je přibližně tolik světla, jako se odráží od zelené louky.