Studie na amerických dvojčatech odhalila, že sklony k víře jsou významně podmíněny geneticky. Psycholožka Laura Kingová z University of Minnesota zahrnula do své studie 169 párů jednovaječných (tedy 100% geneticky shodných) dvojčat a 104 dvojčat dvojvaječných (shodných geneticky na 50%). Všichni to byli muži kolem třicítky a Kingová se jich ptala na to, jak jsou na tom s vírou. Jak často chodí do kostela, jak často se modlí a kolik času věnují diskusím o náboženských otázkách. Pak se ptala na náboženské sklony u rodičů a sourozenců.
Ukázalo se, že v dětství se rodiny v otázkách víry shodovaly. Jakmile ale hoši odrostli, bylo všechno jinak. Shodné náboženské založení si udržela jen jednovaječná dvojčata.
Ve srovnání s nimi si dvojvaječná dvojčata si udrží shodné náboženské založení jen v 70% případů.
„Vyplývá z toho, že genetické faktory jsou s věkem stále důležitější,“ říká Kingová. „Otázka vlivu prostředí ustupuje do pozadí.“
Vypadá to, že pod rodičovskou střechou nemůže být mladý člověk tak docela sám sebou a to platí dokonce i v otázkách víry. Teprve když se postaví na vlastní nohy, může popustit uzdu svým vlastním vrozeným dispozicím.
Pramen: Journal of Personality