Island je proslulý nejen svým ohněm, ledem a nádhernou krajinou, ale také mnoha geologickými zvláštnosti. Podle nové, poněkud extravagantní teorie mezinárodního týmu geologů to má pozoruhodnou příčinu. Island je podle nich poslední vynořený pozůstatek kontinentu zhruba o velikosti Texasu, takzvané Icelandie, který se údajně asi před 10 miliony let potopil v severní části Atlantiku. Dnešní Island má přitom rozlohu zhruba jedné šestiny Texasu.
Je to bezpochyby odvážný nápad, který jde proti stávajícím představám o vzniku Islandu. Gillian Foulger z britské Durham University a její kolegové jsou přesvědčeni, že tahle teorie vysvětluje leccos kolem geologických záhad Islandu, například to, proč je pod Islandem mnohem silnější zemská kůra, než by měla být.
Oslovení experti, kteří nejsou součástí badatelského týmu, to nevidí příliš optimisticky. Podle nich nejsou dosavadní důkazy přesvědčivé a Icelandie je nejspíš jen zbožné přání.
Nicméně pokud by Icelandia opravdu existovala, tak by to mělo důsledky nejen v učebnicích, ale také ohledně vlastnických práv na ložiska surovin, která se v této oblasti nacházejí. Vlastnictví totiž souvisí s kontinentální kůrou. V tomto případě se údajná Icelandie rozkládá mezi Grónskem a Skandinávií.
Podle klasických představ Island vznikl před zhruba 60 miliony let na geologické „horké skvrně“. Foulger a spol. tvrdí, že při rozlamování Pangei na dnešní kontinenty se otevřel oceán jižně a severně od Islandu, ale na západ a na východ zůstala Icelandie spojená s Grónskem, respektive se Skandinávií. Vydržela dlouho, až se asi před 10 miliony let potopila. Nad vodou zbyl jen Island.
Hypotéza potopené Icelandie by mohla vysvětlit, proč je pod dnešním Islandem zemská kůra o mocnosti kolem 40 kilometrů. Když by Island opravdu vznikl na horké skvrně, jak praví mainstream, tak by pod ním mělo být jen asi 5 kilometrů zemské kůry. Geologové se teď do toho chtějí pořádně opřít a budou hledat důkazy, které buď podpoří anebo vyvrátí existenci potopené Icelandie.
Video: Professor Gillian Foulger on Volcanic Formation
Literatura