Když před 66 miliony let narazil asteroid přezdívaný Chicxulub do oblasti dnešního Mexického zálivu, tak to byla opravdu monumentální rána. Měl velikost asi 10-15 kilometrů a objem cca 2600 kilometrů krychlových. Složením se zřejmě blížila uhlíkatým chondritům, takže její hmotnost mohla být asi 8 bilionů tun. Její dopad vyhloubil kráter o průměru až 200 kilometrů a podle všeho zásadně přispěl k vymření většiny tehdejších organismů na Zemi v zatím nejmladším masovém vymírání. A stal se dramatickou tečkou za obdobím křídy a celých druhohor.
Bylo to devastující. Peklo na Zemi. Ale stalo se to dávno. V dnešní době je obtížné najít pozůstatky této dávné globální tragédie. Nějaké stopy máme, například prach, který se po dopadu usadil po celé planetě nebo stopy po požárech až ve vzdálenosti 1 500 kilometrů od místa dopadu.
V roce 2019 byly v Severní Dakotě, tedy asi 3 000 kilometrů od dopadu, objeveny fosilní pozůstatky s materiálem, který promíchaly vlny tsunami po nárazu asteroidu. Podle některých modelů se úvodní vlna tsunami přivalila na pobřeží ve výšce až 1,5 kilometru. Pak masy mořské vody nějaký čas „šplouchaly“ sem a tam v následných vlnách tsunami, jako když hodíte kámen do hrnce s vodou.
Geofyzik Gary Kinsland z americké University of Louisiana v Lafayette a jeho spolupracovníci nedávno objevili stopy těchto vln tsunami, které doslova zkameněly a jsou pohřbené v sedimentech, v oblasti dnešní centrální Louisiany. Kinsland před více než 10 lety získal od společnosti Devon Energy seismická data z této oblasti. Těžaři v této oblasti pátrají po nalezištích fosilních paliv a sesbírali spoustu dat, která mohou poskytnout vědcům. Dnes je hladina oceánů velice nízko. Na konci křídy bylo v dnešní Louisianě mělké moře. Extrémní tsunami rozpoutané Chicxulubem na tehdejším mořském dně vytvořily monumentální zvlnění, které nalezl Kinslandův tým.
Jde o „vlny“, které jsou vysoké až 16 metrů a jsou od sebe vzdálené až 1 kilometr. Badatelé je objevili v hloubce asi 1,5 kilometru pod dnešní úrovní terénu. To odpovídá konci druhohor a době pádu. Dramatickému původu objevených podzemních vln pěkně odpovídá i jejich orientace. Kinsland a spol. jsou přesvědčeni, že tato zvlnění vytvořily vlny tsunami, když dorazily do moře hlubokého asi 60 metrů a narušily tehdejší sedimenty. Zvlnění mohla fosilizovat díky tomu, že se nacházela v hloubce, kde je pak už nemohlo zasáhnout vlnění mořských vln, ani při těch nejsilnějších bouřích.
Literatura