Pandemie covid-19 má celou řadu rozmanitých následků. Na planetě už prakticky nikdo nepamatuje podobnou krizi, takže občas jde o překvapivé věci, ať už v negativním nebo i pozitivním smyslu slova. Jak se zdá, mezi poražené pandemií se překvapivě zařadí i chřipka, i když je to vlastně vcelku pochopitelné.
Vše nasvědčuje tomu, že během pandemie, díky jednoduchým protipandemickým opatřením, natolik poklesla možnost přenosu patogenů, že zřejmě vymřely některé kmeny chřipky, co kolovaly mezi lidmi. Ačkoliv to mnohým rozumbradům hlava nebere, roušky a sociální dostupy, čili pandemická opatření doby kamenné, opravdu a drtivě fungují.
V současnosti mezi lidmi běhají především dva typy chřipkových RNA virů, viry skupiny A a skupiny B. Pokud jde o viry skupiny A, jsou to především podtypy H1N1 a H3N2. V případě virů chřipky skupiny B jde o linie B/Yamagata a B/Victoria. Odborníci sledují jejich chování a šíření mezi lidmi. Od doby Španělské chřipky víme, že tuhle nemoc není radno brát na lehkou váhu.
A tito chřipkoví průzkumníci hlásí, že od března 2020 nemají na radaru jednu linii virů subtypu H3N2, označovanou jako 3c3.A. A to samé platí i pro chřipkové viry linie B/Yamagata. Podle Trevora Bedforda z centra Fred Hutchinson Cancer Research Center v americkém Seattlu a Floriana Krammera z newyorské medicíny Icahn School of Medicine Mount Sinai je slušná šance, že tyhle linie chřipky vymřely. A třeba i některé další, vzácnější. Oba experti ihned dodávají, že stoprocentní jistotu samozřejmě nemáme. Svět je veliký, viry nepatrné a dobře se v něm schovají. Vzhledem k situaci ale opravdu vyhynout mohly.
Vymření linie chřipky je jedna věc. Co to ale znamená? Experti jsou přesvědčeni, že je to dobrá zpráva. Znamenalo by to pokles diverzity chřipky, což zvyšuje šance, že připravované vakcíny v určitém roce pokryjí skutečně se šířící typy chřipky. Obzvláště viry subtypu H3N2 prý mají značnou genetickou diverzitu a dělají v tomto směru problémy. Pokud došlo k ořezání jejich diverzity, tak je to super, jak uvedl Richard Webby, šéf centra WHO Collaborating Center for Studies on the Ecology of Influenza in Animals and Birds v americkém Memphisu. Méně geneticky pestré viry méně zlobí.
Webby je ve svých vyjádřeních rovněž opatrný a šampaňským bouchá v soukromí. Nicméně, podle něj jsme svědky unikátní situace, kdy se děje něco zásadního s diverzitou chřipkových virů. Otázkou je, jak rozsáhlé tyto změny budou a jaké budou mít trvání. Každopádně jsme se s něčím takovým zatím ještě nesetkali.
Literatura