V článku Neobvyklý bludný balvan z Libhoště publikovaném na Oslu 10. 8. 2020 byl zmíněn nález souvku s otisky částí trilobitů Paradoxides paradoxissimus (Wahlenberg, 1821), pocházejícího ze švédského ostrova Ölandu nebo východní části švédského kraje Skåne.

Pravděpodobně živočišné stopy Planolites v křemencovém souvku ze spodního kambria. Kredit: Aleš Uhlíř.

V roce 2021 v Příboře u vrchu Písková cca 1,3 km jihozápadně od středu města nalezl pan Jan Diviš křemencový souvek s fosiliemi. Autor od nálezce souvek získal pro posouzení a případnou publikaci. Podobně jako zmíněný souvek s pozůstatky trilobitů je i tento nález v moravskoslezské oblasti extrémně vzácný. Pojmenování křemenec se zde používá v tom významu, že jde o sedimentární horninu, která vznikla prokřemeněním pískovce. Takové horniny nejsou porézní a mají velkou tvrdost. Rozměry nálezu jsou 14, 1 x 7,8 x 6,7 cm, tvrdost podle Mohsovy stupnice 7, hustota 2,68. Křemenec pochází ze spodního kambria. Na jeho povrchu jsou ichnofosilie – stopy po organismech. Vznikají například tak, že stopy zanechané živočichy na určité vrstvě se přikryjí pískem. Přesné určení živočišných stop bývá u podobných nálezů problematické. Některé živočišné stopy lze vyloučit jako kupř. Psammichnites, které jsou větší, mají oválný průřez a příčné pruhy. S určitou mírou pravděpodobnosti se jedná o živočišné stopy Planolites Nicholson, 1873 ze spodního kambria. Nález byl konsultován s paleontologem z německé Společnosti pro výzkum souvků (Gesellschaft für Geschiebekunde), který určil horninu jako křemenec (Quarzit) ze spodního kambria a stopy jako Planolites, avšak s výhradou, neboť přesné určení je u podobných zlomků těžké.

Pravděpodobně živočišné stopy Planolites v křemencovém souvku ze spodního kambria:

(Autor všech fotografií je  Aleš Uhlíř.)

Počátkem kambria se nad rozsáhlými oblastmi Baltského štítu rozkládalo moře. Jižní Švédsko bylo pokryto mořem dřív, než oblast na severu. V blízkosti pobřeží se v mělkém moři ukládal písek. V období od svrchního proterozoika (starohory) po kambrium se zde vytvářely pískovce, z nichž vznikly na jihu Švédska v oblasti Skåne křemence o mocnosti cca 110 m. Jejich zabarvení se v široké škále pohybuje od šedého přes světlešedé až po takřka bílé. V těchto horninách se vyskytují různé druhy živočišných stop.

Křemencové souvky původem ze švédského kambria jsou v severním Německu dost hojné. Ničím výjimečným nejsou ani nálezy s živočišnými stopami, které jsou u nás mimořádně vzácné. Stopy Planolites byly dosud známy pouze ze dvou nálezů z Jesenicka. Nález z Příbora by byl třetím a na Ostravsku nálezem prvním.