Kdo by neznal Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin nebo i další tablety s kyselinou acetylsalicylovou. Je derivátem kyseliny salicylové, kterou nevědomky používali prý již Sumerové a Egypťané, když odhalili protizánětlivé vlastnosti výtěžků z vrby. I Hippokrates radil odvar z vrbových listů – na tlumení porodních bolestí. Účinnou látku z vrbové kůry jako první extrahoval německý farmakolog Joseph Buchner. Před téměř 200 lety – v roce 1828 – žlutavé rozpustné krystalky hořké chuti nazval „salicin“. Ve vědeckém časopisu Lancet se v roce 1876 objevila první odborná studie popisující protizánětlivé a teplotu snižující (antipyretické) účinky salicinu u revmatiků. První tabletu Aspirinu v roce 1899 vyrobila německá firma Bayer. Jde o synteticky připravenou kyselinu acetylsalicylovou, která má méně dráždivé vedlejší účinky než salicylová. Jméno Aspirin spojuje písmeno A, jako zkratku pro acetylovou skupinu a „spir“, jež pochází z latinského názvu rostliny Spiraea ulmaria (tužebník jilmový), dalšího zdroje přírodních salicylátů. Půlstoletí po zrodu Aspirinu – v roce 1950 – byla bílá tableta zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako nejvíce prodávané analgetikum.
I dnes se léky na bázi kyseliny acetylsalicylové používají, a to nejen k původnímu tlumení bolesti nebo horečky. I když někteří lékaři to již nedoporučují, nízké dávky aspirinu užívá dlouhodobě mnoho pacientů při prevenci či léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Denní 75 miligramové dávky kyseliny acetylsalicylové prý snižují riziko vzniku rakoviny tlustého střeva (zde), i když na straně druhé, studie naznačují, že starším onkologickým pacientům jejich stav zhoršují (zde).
Mezi námi laiky méně známé jsou však studie prokazující pozitivní vliv aspirinu na vrozené a adaptivní imunitní reakce, čímž pomáhá tělu se vypořádat s některými virovými nákazami. A právě to podnítilo izraelské vědce k myšlence prozkoumat, jestli nízké dávky aspirinu, které lidé nějakou dobu již užívají, mohou příznivě ovlivnit průběh případné nákazy virem SARS-CoV-2. Tým odborníků ze tří institucí – Leumit Health Services (= zdravotní pojišťovny Kupat cholim le'umit), Bar-Ilanovy univerzity v Ramat Gan a Lékařského univerzitního centra Jisra'ele Barzilaje v Aškelonu – analyzoval zdravotní záznamy 10 477 lidí, kteří byli na COVID-19 testováni ještě v první pandemické vlně (od 1. února do 30. června 2020). Došli k závěru, že ti, kteří jako prevenci proti vzniku kardiovaskulárního onemocnění nízké denní dávky aspirinu užívali (nešlo o pacienty s již rozvinutou KV nemocí), měli o 29 % menší riziko onemocnění COVIDem než obdobná, statisticky srovnatelná skupina lidí, kteří lék nebrali. I samotný průběh nemoci byl v první skupině prokazatelně o 2 až 3 dny kratší, přičemž se počítala doba od prvního pozitivního po první negativní test. Samozřejmě, jde o statistické hrátky, v nichž vědci museli vzít v úvahu mnoho údajů o zdravotní kondici sledovaných lidí před onemocněním, aby porovnávali porovnatelné.
I když výsledky studie 23. února zveřejnil odborný časopis FEBS Journal, samotní autoři si uvědomují, že zatím nelze udělat jednoznačný závěr o působení aspirinu v ochraně před nemocí COVID-19, případně o zmírnění či zkrácení jejího průběhu.
„Toto pozorování možného příznivého účinku nízkých dávek aspirinu na infekci COVID-19 je předběžné, nicméně zdá se býti velmi slibné,“ shrnuje výsledky studie šéf výzkumného týmu, profesor Eli Magen z Lékařského univerzitního centra Jisra'ele Barzilaje. Spoluautorka, Dr. Milana Frenkel-Morgensternová z Azrieliho lékařské fakulty Bar-Ilanovy univerzity dodáva: „Studie se snažila lépe porozumět potenciálním pozitivním vlivům aspirinu v podpoře lidského imunitního systému v boji proti COVID-19. Do dalšího výzkumu plánujeme zapojit větší skupinu pacientů a provést randomizované klinické studie.“
Zdroj: Bar-Ilan University, FEBS Journal (dostupný celý článek)
Poznámka
Kolem prevence a léčby COVID-19 se objevilo již mnoho nadějných (i beznadějných) léků a preparátů. Nízké dávky kyseliny acetylsalicylové jistě méně zatěžují organismus než dost kontroverzní a méně dostupné antiparazitikum Ivermektin. Ale podobně jako u něho, i u běžného aspirinu a obdobných preparátů platí – užívání konzultujte s lékařem, jde o léky, ne bonbóny. Raději se poraďte i při případném krátkodobém preventivním používání, jestli se obáváte možné trombózy, krevních sraženin či embolie, o nichž se poslední dobou dost psalo v souvislosti s možnými, ale nepotvrzenými vedlejšími účinky po očkování vakcínou AstraZeneca.