Ruku na srdce, kdo by nechtěl cestovat mezi hvězdami? Anebo tam alespoň poslat naše lodě? Je o tom celá kosmická science-fiction. Jenomže vzdálenosti ve vesmíru jsou přímo obludné. Soudobé technologie si s nimi neporadí. Lidé přitom už desítky let obdivují kosmické pohony ze Start Treku, Hvězdných válek a podobných příběhů, díky nimž hrdinové hopsají mezi hvězdnými soustavami jako by nic.
Právě díky Star Treku vešel ve známost warp pohon, tedy technologie pro cestování „nadsvětelnou rychlostí“. Tento pohon je v jednotlivých epizodách a příbězích poměrně detailně popsán, včetně „warp jádra“, „warpového reaktoru“, který čerpá energii z anihilace hmoty s antihmotou, regulačních „dilithiových krystalů“ a extrémních magnetických polí. Z warp jádra proudí warp plazma do warp gondol, které vytvoří warpové pole. Tím ohne časoprostor kolem dotyčné kosmické lodi, která se může přesunout na ohromnou vzdálenost, jako by letěla nadsvětelnou rychlostí, i když se loď ve skutečnosti pohybuje vcelku normální rychlostí, jen letí zkratkou.
Tolik science-fiction. V roce 1994 mexický teoretický fyzik Miguel Alcubierre Moya, odborník na Einsteinovu relativitu, během svého doktorandského studia ohnul Einsteinovy rovnice a navrhl skutečný warp pohon, s nímž by kosmická loď letěla v bublině zkrouceného časoprostoru, tedy de facto nadsvětelnou rychlostí. A ano, inspiroval ho Star Trek, který měl rád od malička. Tvůrci fantastických příběhů měli a mají ohromný vliv, zřejmě větší, něž sami tuší.
Alcubierrův pohon neodporuje Einsteinovým rovnicím a velice teoreticky by mohl fungovat. Má to ale podstatný háček. Potřeboval by k provozu ohromné množství negativní energie, o které není ani zřejmé, zda vůbec může existovat. Natož kde ji vzít. Negativní energie, to je hodně exotická fyzika. Nicméně, jak se ukazuje, jsou i jiné možnosti, o trochu méně exotické a více praktické, i když ještě nejspíš potrvá hodně dlouho, než budou realizovatelné.
Američtí fyzici Alexey Bobrick a Gianni Martire z newyorských laboratoří Advanced Propulsion Laboratory vzali Alcubierrův pohon a vymysleli nový mechanismus, který by ho mohl pohánět. Navrhují, že by namísto negativní energie bylo možné k ohnutí prostoru ve warp pohonu použít masivní gravitaci. Pro představu, chtělo by to stlačit hmotu o velikosti planety do velikosti kosmické lodi. To, pravda, není zrovna v dosahu našich technologií, ale alespoň v tom není žádná exotická fyzika a substance, které možná ani neexistují. V dohledné době se nejspíš v galaxii neproletíme, ale, jak se zdá, není to absolutně beznadějné. A to je, oč tu kráčí.
Video: Warp Drive News. Seriously!
Literatura