Infarkt je prevít hlavně proto, že se nám v místech, kde jsme měli svalovou tkáň (buňky myocyty), vytváří jizva. To, že přicházíme o část svaloviny, by tolik nevadilo. Horší je, že v místech se vytváří tkáň, která je pro signály nevodivá. Přes barieru vaziva se buňky nejsou schopny domluvit a pokyny ke smrštění se do dalších svalových snopců nedostanou. To, co na zdravém srdci připomíná šíření „vlny“ na stadionu, se v místě jizvy zastavuje. Za překážkou se začnou šířit jiné vlny. Rozhádaný sval, kde jedna jeho část táhne hot a druhá čehý, se rychle unaví a má tendenci stávkovat. Ve snaze zamezit tomu nejhoršímu, se vědci snaží vyvíjet stále nové a nové metody léčby.
Jedna z novinek paradoxně připomíná štupování fuseklí z dob našich prababiček. Nedávno ji představil tým tým kardiologů sdružených v AHA (American Heart Association). Problém navozený infarktem, v místech výpadku předávaného signálu prostřednictvím membránového potenciálu, vyřešili látáním tkáně vodivými stehy z uhlíkového vlákna. Šest let trvalo, než se jim vlákna z neprůstřelných vest a karoserií monopostů, podařilo zušlechtit tak, aby se nechovala jako drát, byla dostatečně pružná i pevná, neprořezávala tkáň,... I když technická literatura karbonová vlákna mezi polymery neřadí, kardiologové těm svým tak říkají. Tvrdí, že ta jejich splňují kritéria pro vodivé polymery, neboť jde o kovalentně vázané makromolekuly v nichž jsou atomy uhlíku plně konjugovány. Ať už je v budoucnu budeme řadit mezi polymery, nechme stranou. Důležitá je přítomnost a v té se americkým chirurgům s pomocí karbovláken, daří zajistit, aby se buňky z opačných konců infarktového bloku domluvily, synchronizovaly svůj rytmus a staly se z nich opět týmové hráčky.
Jinou cestou, se k něčemu podobnému podařilo dospěl nyní i Evropanům. O nové metodě týmů z Irska, Španělska, Švédska, Francie a Itálie píše nejnovější číslo časopisu Science Translational Medicine. Našinci vyvinuli přirozenější metodu, než Američané. Více ve stylu „pomozme tělu, aby se s tím vypořádalo samo“. Základem jejich metody je aplikace hydrogelu. Ten se injekčně vpravuje do míst, která infarkt vyřadil ze hry, kde se rozvíjí zánět a buňky houfně odumírají. K tomu účelu vyvinutý hydrogel je materiál z rodiny rekombinamerů. Jde o látku podobnou elastinu a tudíž to není nic, co by se tělu mohlo zdát nepřirozené a provokovalo imunitní systém. Opakovaná aplikace hydrogelu do postiženého místa snižuje fibrózu a dovoluje remodelaci tkáně. Přeloženo do lidštiny to znamená, že nevzniká rozsáhlé poškození a „hutné“ zjizvení (po třech týdnech v místech umělého infarktu měla hydrogelem léčená tkáň o polovinu méně kolagenových vláken).
U infarktu, ať už se léčí jakkoliv a čímkoliv, nejvíc záleží na časové prodlevě kdy se s léčbou začne. V případě aplikace hydrogelu tomu nebude jinak. Protože ale je injekce jednodušší, než prošívání srdečního svalu grafenovými vodivými vlákny, čeká metodu zářná budoucnost. Nemusí přitom jít o nahrazování jedné druhou. Americká s tou evropskou, se mohou vhodně doplňovat. A co teprve až se „obyčejný hydrogel“, jehož aplikace se již sama o sobě ukázala být léčebným aktem, ještě vylepší. Třeba tím, že se do něj začnou přimíchávat laboratorně namnožené kmenové buňky. Ani to by nemusela být vzdálená budoucnost. Kultivační mágové už nyní dovedou vhodnými šťouchy pomocí lektvarů z cytokinů, směrovat nediferencované buňky k přeměně na kardiomyocyty.
Závěr
Vpravit gel do těch správných míst v laboratorních podmínkách špičkově vybaveného výzkumného ústavu je jedna věc, a dosáhnout téhož v zařízeních okresního formátu, věc druhá. I k tomu ale už máme potěšitelnou zprávu. Jde o vyjádření z CÚRAM SFI Research Center for Medical Devices, National University of Ireland Galway:
Literatura
National University of Ireland Galway
Contessotto, P., D. Orbanić, M. Da Costa, C. Jin, P. Owens, S. Chantepie, C. Chinello, J. Newell, F. Magni, D. Papy-Garcia, N. G. Karlsson, M. Kilcoyne, P. Dockery, J. C. Rodríguez-Cabello and A. Pandit (2021). “Elastin-like recombinamers-based hydrogel modulates post-ischemic remodeling in a non-transmural myocardial infarction in sheep.” Science Translational Medicine 13(581): eaaz5380. https://doi.org/10.1126/scitranslmed.aaz5380
https://twitter.com/curamdevices