Stále se pachtíme za mimozemským životem nebo dokonce mimozemskými civilizacemi. Co když jsme ale nedávno měli „návštěvu“ tohoto druhu? Slavný harvardský astronom a popularizátor Avi Loeb v poslední době propaguje představu, že velmi neobvyklý objekt, známý jako 1I/ʻOumuamua, který v roce 2017 proletěl Sluneční soustavou, by mohl být mimozemským zařízením. Teď o tom vydal svoji v pořadí šestou knihu, s příznačným názvem „Extraterrestrial: The First Sign of Intelligent Life Beyond Earth“.
Zní to samozřejmě výstředně. Jak se dalo čekat, Loeb se setkal se širokou opozicí a většina odborníků si klepe na čelo. Na druhou stranu, Loeb má sice sklon k extravagantním hypotézám, ale stojí za ním mnoho úspěchů na vědeckém poli a solidní reputace. Loeb to vidí tak, že bychom se neměli příliš opájet vlastní výjimečností a alespoň připustit možnost, že by se taková věc mohla stát.
Proč si Loeb myslí, že Oumuamua byl spíš nějaký stroj než netečný kosmický balvan? Důkazem je pro něj například to, že objekt při průletu kolem Slunce zrychlil a odchýlil se od očekávané trajektorie. Jako by Oumuamuu něco pohánělo. Takovou věc lze snadno vysvětlit, pokud by to byla kometa zahřátá Sluncem, ze které proudí materiál. Potíž je v tom, že jsme nic takového u Oumuamuy nepozorovali.
Mezihvězdný návštěvník měl i jiné zvláštní vlastnosti. V teleskopech se zjasňoval a zase tmavl. Také byl neobvykle zářivý. Astronomové se to snaží vysvětlit vymýšlením nových teorií, jako například že Oumuamua je z vodíkového ledu anebo že je to ve skutečnosti mračno materiálu a nikoliv kompaktní objekt. Jak trefně upozorňuje Loeb, i tyto hypotézy stojí na doposud nevídaných jevech. Tak proč nezahrnout mezi možná vysvětlení mimozemskou technologií.
Během „návštěvy“ se nám bohužel nepodařilo pořídit detailní snímky Oumuamuy. Data, která máme k dispozici, slušně pasují na dva možné tvary objektu. Oba dva jsou ale pro tradiční vesmírné objekty velmi neobvyklé. Je to protáhlý doutníkovitý tvar a pak tvar plochého a velmi tenkého objektu. Podle Loeba simulace ukazují spíše na druhou možnost. V takovém případě by Oumuamua mohl být mezihvězdnou „plachetnicí“, kterou pohání tlak záření. Zároveň se zdá, že se před vstupem do Sluneční soustavy objekt příliš nepohyboval, což je zvláštní. Pokud by šlo o zařízení, tak se prý mohlo aktivovat, když detekovalo planetární systém. Jestli má Loeb pravdu, doufejme, že to nebyl bersekr. Kdo zná mrazivé příběhy o robotických ničitelích světů bersekrech od amerického autora Freda Saberhagena, jistě ví, o čem je řeč.
Loeb čelí pošklebkům. Je ale přesvědčený, že hypotézy tohoto typu jsou ve skutečnosti přinejmenším srovnatelně spekulativní, jako naše teoretizování o temné hmotě, temné energii nebo třeba mnohovesmíru. Proto Loeb podporuje rozvoj vesmírné archeologie (space archeology), která by měla pátrat po biologických, chemických, či technologických stopách mimozemských civilizací. V případě úspěchu by přínosem určitě mohla být inspirace pro vývoj našich technologií, a také větší sjednocení lidstva, které by bylo konfrontováno s vnějším faktorem. A kdyby ne, zábavné bude už samotné jejich hledání.
Video: Avi Loeb: Aliens, Black Holes, and the Mystery of the Oumuamua
Literatura