UPDATE 10. 11. 2020: Dánská vláda od svého plánu na plošnou likvidaci norků ustoupila. Riziko rychlé evoluce nových typů covidu-19 sice trvá, ale doposud prokázané mutace u virů na norčích famrách nepředstavují akutní riziko. Farmy bude nutné nadále monitorovat.
Celým světem rezonuje zpráva o tom, že Dánsko skoncuje se všemi svými norky na farmách. Ve středu 4. listopadu to emotivně oznámila dánská premiérka Mette Frederiksen. Situace je prý „velice, velice vážná“. Důvodem k tak razantnímu zákroku je podle ní mutace v pandemickém koronaviru SARS-Cov-2, která do jisté míry „chrání“ koronavirus před neutralizujícími protilátkami a mohla by ohrozit účinnost vyvíjených vakcín.
Zní to stroze, ale ve skutečnosti jde o antickou tragédii. Chov norků není pro Dány jen tak nějakým výstředním koníčkem. Dánsko je jedním z největších vývozců norčí kožešiny na světě. Na více než 1 000 farmách tam žije 15-17 milionů norků. Dánové je hodlají pobít všechny, ve spolupráci s dánskou armádou a policií. Dánské úřady tvrdí, že se covid-19 mezi norky rychle šíří. Pandemickou infekci našli na 207 norčích farmách v Jutsku a narazili na nejméně 5 případů zmíněné mutace. Také ji našli u 12 lidí a je prý patrné, že se virus díky mutaci lépe vyhýbá protilátkám. Dánsko má přitom v tuto chvíli přes 52 tisíc případů covidu a přes 700 mrtvých.
Světová média užasla. WHO ocenilo odvahu, s jakou Dánsko přistoupilo k masakru. Experti na mutace ale byli nejprve poněkud opaření. Dánské prohlášení postrádalo jakékoliv konkrétní informace o mutaci. Jak to vyjádřila Emma Hodcroft ze švýcarské University of Bern, přední specialistka na stopování fylogeneze a šíření virových infekcí pomocí čtení jejich sekvencí, svět by opravu rád věděl, proč je vlastně nutné vybít norky v Dánsku. Nedostatek informací vyvolal značné obavy.
Není tajemstvím, že SARS-CoV-2 mutuje, i když stále pomalu. Naprostá většina známých mutací zřejmě nemá žádný vliv na šíření viru, jeho infekčnost či závažnost onemocnění. Také ovšem není tajemstvím, že jsme se stali účastníky velké loterie osudu. Kdykoliv se může objevit a rozšířit mutace, díky které koronavirus zkrotne. Také ovšem může zmutovat do podoby drsnějšího zabijáka. Předem to nelze nijak zvlášť odhadnout. Aniž by autor chtěl nějak přehnaně strašit, stačí se podívat, co dovedou jiné lidské koronaviry SARS a obzvláště MERS, které se naštěstí nešíří zdaleka tak dobře jako covid-19.
Proto je nutné neustále číst sekvence pandemického viru, monitorovat nové mutace a analyzovat je. Když virus, co se šíří mezi lidmi, přeskočí na nějaká zvířata, čili dojde k zoonotickému přenosu, tak virologům hned kvílí alarm. Při změně hostitele se totiž intenzivně mění selekční tlaky na virus a ten se kvůli tomu rychle vyvíjí. A roste šance, že se objeví nějaká výrazná mutace. Když pak takový virus po průchodu zvířaty, třeba norky, skočí zpátky do lidí, což se v Dánsku zřejmě děje, tak je to riskantní situace. To je nejspíš hlavní motivací dánského úřadu State Serum Institute, který zodpovídá za veřejné zdraví a boj proti infekcím. Dánsko není první zemí, kde je během pandemie problém s norky. Ve světě už covid nakazil norky na farmách nejen dříve v Dánsku, ale také v Nizozemí, Španělsku, Švédsku a Spojených států a miliony norků již byly zabity. Nikde to ale zatím neřešili tak radikálně.
Během čtvrtka se situace poněkud vyjasnila a vše je, dle očekávání, poněkud jinak. Hodcroftová vytáhla z dánských odborníků, že nejde o jedinou mutaci, ale o čtyři různé, v tomto případě se současně vyskytující mutace, které mění aminokyseliny v klíčovém povrchovém proteinu Spike. Jde o mutace označené H69del/V70del, Y453F, I692V a M1229I. Mutace I692V se zatím vůbec neobjevuje v desítkách tisíc sekvencí covidu, které má ve své rozsáhlé databázi iniciativa Nextstrain. Zbylé tři tam jsou, ale vždy tvoří oddělené klastry. Například mutace M1229I je teď hojně udávaná z České republiky. Zatím nikdy nebyly detekovány takhle společně, v jedné sekvenci.
Ve skutečnosti zatím není vůbec jasné, jak velký je to problém a zda vůbec je toto „kombo“ mutací pro lidi více rizikové. Neví se, jak tyto mutace dohromady ovlivňují šíření viru či závažnost covidu. Ani jak ovlivní vakcíny. Mutace Y453F, kterou již dříve detekovali u norků v Nizozemí, zřejmě zvyšuje afinitu vazby viru na receptor ACE2 a tvrdí se o ní, že díky této mutaci se koronavirus ubrání mediálně známému koktejlu protilátek od Regeneronu. Vše se ještě bude intenzivně zkoumat.
V podobných případech se lidé příliš nerozpakují a riziková zvířata likvidují ve velkém. U norků je to obzvlášť bolestné. Jsou to zajímavá, chytrá zvířata, která farmách nemají zrovna snadný život. Bývají tam v nepěkných a někdy i hrůzných podmínkách. Původně teritoriální lovce vodních živočichů, kteří milují koupání, tam drží nacpané v kotcích a obvykle je krmí prošlými potravinami ze supermarketů. Právě norci v zajetí často propadají stereotypnímu chování. U lidí bychom řekli, že zešíleli. Aktivisté bojující za práva zvířat mají často v hledáčku právě farmy s norky. Nicméně, dánské norky už asi nic nezachrání. Nejspíš budou zplynováni oxidem uhelnatým. Ochrana lidí má přednost a je to tak správně. Ale alespoň bychom měli do budoucna svou zodpovědností minimalizovat počet takových situací.
Video: Denmark Will Kill All Farmed Mink Citing Coronavirus Infections
Video: Denmark: The Ugly Business of Fur Farms | Focus on Europe
Literatura