Známý ruský opoziční politik Alexej Navalný si 20. srpna 2020 před odletem z jihosibiřského Tomsku do Moskvy dal na letišti čaj. Záhy se mu udělalo hrozně zle a život mu podle všeho zachránilo jen neplánové přistání v Omsku. Odtamtud byl po tahanicích s ruskými úřady evakuován do jedné z největších a nejvíce prestižních univerzitních nemocnic v Evropě – Charité – Universitätsmedizin Berlin.
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
.
Nějaký čas nebylo úplně jasné, o co vlastně jde. Pak 2. září vystoupila německá kancléřka Angela Merkelová s prohlášením, že Navalný byl nade vším pochybnost otráven jedem z rodiny novičoků. To ukazuje na zapojení Kremlu. Merkelová je kvantová chemička, takže musí být v obraze. Médiím ale nesdělila bližší podrobnosti o testech a postupech, které při odhalení novičoku použili vědci ve vojenské laboratoři v německém Mnichově. Odborníci obeznámení s novičoky mají ale poměrně jasnou představu, jak to proběhlo. A zároveň se vyjadřují s uznáním o tom, jak rychle to Němci zvládli.
Významnou roli v tomto úspěchu sehrála neblahá nápověda, kterou byl podobný travičský útok v Salisbury, kde se ruští agenti pokusili novičokem zabít bývalého kolegu Sergeje Skripala s jeho dcerou. Jak uvádí toxikolog Kamil Kuča z Univerzity v Hradci Králové, Britové se díky tomuto zákeřnému útoku důkladně poučili o látkách z rodiny novičoků. A své zkušenosti nejspíš rádi sdíleli s Němci ve vojenské laboratoři. Němečtí odborníci díky této nápovědě již od počátku tušili, že novičoky mezi hlavními podezřelými. A šli po nich.
Tak jako ostatní podobné smrtící látky se i novičoky, což jsou notně vypečené organofosfáty, navazují k acetylcholinesteráze. To je enzym, který média ve světě i u nás úporně označují jako „cholinesterázu“, respektive o novičocích a spol. mluví jako o „inhibitorech cholinesterázy“. To je ale matoucí, protože cholinesteráza jako konkrétní enzym vlastně neexistuje. Jde o název rodiny blízce podobných enzymů, které se ale v detailech liší.
Enzymem, na který útočí novičoky a stovky dalších látek, je acetylcholinesteráza, tj. AChE. Právě tento enzym hraje významnou roli v „údržbě“ nervových synapsí a jeho zablokování může snadnost přivodit život ohrožující stav nebo i smrt. Molekuly novičoků se přímo navazují k molekulám tohoto enzymu. A právě to mohli využít němečtí odborníci při detektivním pátrání po příčině otravy Navalného.
Jak uvádí farmakolog Palmer Taylor z americké University of California, San Diego, červené krvinky mají molekuly acetylcholinesterázy „zastrčené“ ve své buněčné membráně. Při otravě novičoky se molekuly těchto děsivých látek navazují na AChE a mohou být objeveny ve vzorku krve otráveného analýzou hmotnostní spektrometrií. Podle chemika Stefana Costanziho z American University, Washington, D.C, nabízí další možnost k „ulovení“ novičoků při otravě spojení jejich molekul s lidským sérovým albuminem, což je nejhojnější protein v lidské krvi.
Třetí možností je podle oslovených odborníků spojení novičoků s butyrylcholinesterázou (BChE), což je enzym, který se vyskytuje v krevním séru. Podle toxikoložky Oksany Lockridge z americké University of Nebraska je možné s pomocí protilátek „anti-BChE“ taková spojení objevit a následně relativně snadno identifikovat hmotnostní spektrometrií. Lockridgeová uvádí, že detekce spojených molekul novičoků a butyrylcholinesterázy dovoluje identifikovat rodinu novičoků se stoprocentní jistotou. Právě ona to ví z první ruky, protože vyvíjí postup pro využití butyrylcholinesterázy jako léku při zasažení novičoky a podobnými látkami.
Podle chemika Zorana Radiće z University of California, San Diego je také možné detekovat přímo samotné novičoky v těle oběti. Lze prý odvodit, že se kumulují především v tucích. Zároveň jsou velice stabilní. Například novičok A234 který byl použit k útoku na Skripalovy, je zhruba tisíckrát stabilnější než sarin. Právě stabilita těchto látek velmi komplikuje léčbu otravy. Doufejme, že si s tím Navalný a jeho němečtí lékaři poradí.
Literatura