O rakovinotvorném bujení v kostech některých dinosaurů už byla na tomto webu řeč vícekrát. Kostní tumory jsou totiž u některých skupin dinosaurů poměrně běžnou záležitostí, což se ve velké míře týká například kachnozobých dinosaurů.[1] Nový objev, který je podle všeho zřejmě vůbec prvním potvrzeným případem zhoubného osteosarkomu u dinosaurů, byl ale zjištěn u zástupce jiné skupiny dinosaurů – rohatých ceratopsidů. Konkrétně se jedná o druh Centrosaurus apertus, známý z kanadské provincie Alberty, na jejímž dnešním území žil v období geologického věku kampán (asi před 77 až 75,5 miliony let), tedy v době pozdní svrchní křídy.[2] Zkamenělina vykazující postupující kostní nádor osteosarkom byla objevena již v roce 1989 na území Dinosauřího provinčního parku, jedné z nejbohatších oblastí na objevy dinosauřích fosilií v Kanadě.[3] Původně se paleontologové domnívali, že podivný výrůstek (malformace) na pravé lýtkové kosti dinosaura představuje stopy po hojení poraněné tkáně. Tato interpretace byla v platnosti až do roku 2017, kdy se paleontolog David Evans, patolog Mark Crowther a osteopatoložka Snezana Popovic rozhodli podivnou kost detailně prozkoumat. Sestavili proto multidisciplinární tým vědců z oboru patologie, radiologie, ortopedické chirurgie i paleopatologie a při následném výzkumu využili nejmodernější zobrazovací technologie. Díky zkušenostem z humánní medicíny a využití více druhů analýz dokázali nakonec rekonstruovat skutečný původ anomální struktury lýtkové kosti dávno mrtvého dinosaura. Po rozboru snímků z počítačové tomografie s vysokým rozlišením a následné analýze řezů postiženou částí kosti mohli s jistotou konstatovat, že mají před sebou první případ zhoubného tumoru u druhohorního dinosaura. Osteosarkom, kterým centrosaurus trpěl, je dobře známý i u člověka – jednou z jeho nejslavnějších obětí byl i kanadský běžec Terry Fox, který v roce 1980 zaběhl svůj legendární „Maraton naděje“ s amputovanou pravou nohou.[4] Zahubil ale tento nádor i pravěkého dinosaura?
Jak ukazuje nálezová situace daného jedince, na nemoc nejspíš nezemřel. Ještě předtím jej stihla zahubit náhlá živelná katastrofa, která spolu s ním ukončila životy i mnoha dalších centrosaurů, náležejících pravděpodobně k jednomu stádu. Fosilie byly totiž objeveny ve velkém „ložisku kostí“, tedy nahromadění fosilií mnoha jedinců, poukazující na rozsáhlou živelnou katastrofu z doby před 76 miliony let.[5] Je nicméně jisté, že pokud by rohatého dinosaura nezahubila přírodní katastrofa v podobě velké povodně nebo sopečné erupce, zanedlouho by této zhoubné nemoci skutečně podlehl. Podle histologického výzkumu se jednalo o dospělého jedince, který trpěl chorobou v její pokročilé fázi. Tumor se rozšířil z horní části lýtkové kosti do její dolní části a pravděpodobně i do okolních tkání, jejichž pozůstatky se nám však ve fosilním záznamu nedochovaly. Centrosaurův nádor již pravděpodobně metastázoval i do dalších tělesných orgánů a nepochybně dinosaura značně oslaboval. I kdyby jej nezahubila přírodní katastrofa, možná by ani tak na rakovinné bujení ve svém těle nezahynul – ještě před smrtí by byl totiž natolik zesláblý, že by nedokázal držet krok se stádem a snadno by se stal kořistí predátorů – nejspíš velkých tyranosauridních teropodů, jako byli ve stejných ekosystémech žijící druhy Gorgosaurus libratus a Daspletosaurus torosus.[6] Objev zhoubného druhu tumoru u dinosaura je dalším fascinujícím doplněním našich znalostí o této úžasné skupině pravěkých obratlovců, umožněným novými metodami bádání. Na zajímavém výzkumu se podíleli vědci z Royal Ontario Museum a z McMaster University (sídlící rovněž v kanadském Ontariu), vědecká studie pak byla publikována před několika dny v prestižním lékařském periodiku Lancet Oncology.[7] Kromě nesporného přínosu paleontologii je objev potenciálně významný i pro humánní medicínu – minimálně lepším pochopením evoluce a výskytu různých druhů závažných onemocnění, které evidentně sdílíme spolu s druhohorními dinosaury.
Napsáno pro weby DinosaurusBlog a Osel.cz
Short Summary in English: For the first time a malignant cancer was diagnosed for a dinosaur. It was found in a fibula (shin bone) of a large horned dinosaur Centrosaurus apertus, living about 76 million years ago in what is now Alberta, Canada.
Odkazy:
https://www.sciencemag.org/news/2020/08/doctors-diagnose-advanced-cancer-dinosaur
https://www.nytimes.com/reuters/2020/08/03/us/03reuters-science-dinosaur-cancer.html
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/dinosaurs-suffered-cancer-too-180975467/
https://phys.org/news/2020-08-malignant-cancer-dinosaur.html
[1] Rothschild, B. M.; Tanke, D. H.; Helbling II., M.; Martin, L. D. (2003). „Epidemiologic study of tumors in dinosaurs“. Naturwissenschaften. 90 (11): 495–500. doi: 10.1007/s00114-003-0473-9
[2] Arbour, V. M.; Burns, M. E.; Sissons, R. L. (2009). „A redescription of the ankylosaurid dinosaur Dyoplosaurus acutosquameus Parks, 1924 (Ornithischia: Ankylosauria) and a revision of the genus“. Journal of Vertebrate Paleontology. 29 (4): 1117–1135. doi: 10.1671/039.029.0405
[3] Eberth, D. A. (2005). The geology. In: Currie, P. J., and Koppelhus, E. B. (eds), Dinosaur Provincial Park: A Spectacular Ancient Ecosystem Revealed. Indiana University Press: Bloomington and Indianapolis. ISBN 0-253-34595-2.
[4] Viz např. https://terryfox.org/
[5] Eberth, David A.; Getty, Michael A. (2005). „Ceratopsian bonebeds: occurrence, origins, and significance“. In Currie, Phillip J.; Koppelhus, Eva (eds.). Dinosaur Provincial Park: A Spectacular Ancient Ecosystem Revealed. Bloomington: Indiana University Press. pp. 501–536. ISBN 0-253-34595-2.
[6] Currie, Philip J. (2003). „Cranial anatomy of tyrannosaurids from the Late Cretaceous of Alberta“. Acta Palaeontologica Polonica. 48 (2): 191–226.
[7] Ekhtiari, S.; Chiba, K.; Popovic, S.; Crowther, R.; Wohl, G.; Wong, A. K. O.; Tanke, D. H.; Dufault, D. M.; Geen, O. D.; Parasu, N.; Crowther, M. A.; Evans, D. C. (2020). „First case of osteosarcoma in a dinosaur: a multimodal diagnosis“. The Lancet Oncology. 21 (8): 1021−1022. doi: 10.1016/S1470-2045(20)30171-6