To, že v létě mají pacienti více srdečních problémů než v jiných ročních obdobích, je omyl. „Vysoké teploty vedou k dilataci (roztažení) cév a tím ke snižování krevního tlaku, což je pozitivní. Proto je v létě méně infarktů i cévních mozkových příhod,“ uvedl lékař I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc a dodal: „Pro kardiaky jsou nejhorší náhlé změny v počasí, především změny tlaku a teplot. Proto nejvíce infarktů bývá na podzim.“

Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc, při přebírání ocenění za výsledky ve výzkumu  z rukou rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka. Kredit: Fakultní nemocnice Brno.

Což dokládají i čísla. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně bylo v roce 2019 hospitalizováno s akutním infarktem myokardu nebo akutním srdečním selháním v létě 310 pacientů (za 3 měsíce), zatímco ve stejném roce na podzim (za 3 měsíce) 370 pacientů.

Přesto doporučuje kardiolog Jindřich Špinar lidem, kteří mají kardiovaskulární problémy, aby se snažili vyhnout výrazným teplotním změnám. „Nejhorší je přechod z klimatizované místnosti do horkého letního dne. Rozdíl je již v pokojové a venkovní teplotě, s klimatizací je to ještě horší. Proto je pro kardiaky lepší naplánovat si procházky na podvečer, kdy rozdíly teplot nejsou tak velké. A důležitá je samozřejmě dostatečná hydratace. To platí obecně pro všechny,“ uzavírá prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc, lékař I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU.