O.S.E.L. - Bílý trpaslík, který přežil. Svou smrt v supernově
 Bílý trpaslík, který přežil. Svou smrt v supernově
Trpaslík SDSS J1240+6710 má zvláštní atmosféru bez vodíku a hélia. Zároveň je lehký a řítí se Mléčnou dráhou rychlostí 900 tisíc kilometrů za hodinu. Vše nasvědčuje tomu, že tenhle trpaslík přežil nějakou exotickou supernovu polovičaté síly, s jakou jsme se nejspíš doposud nesetkali.

Trpaslík, který přežil. Kredit: University of Warwick/Mark Garlick.
Trpaslík, který přežil. Kredit: University of Warwick/Mark Garlick.

Exploze supernovy působí na první pohled dojmem fatální události, kterou nemůže nic přežít. Jak se ale ukazuje, nemusí to platit vždy. Astronomové před pár lety vystopovali divnou mrtvou hvězdu, která se řítí Mléčnou dráhou extrémní rychlostí, a která nejspíš před časem přežila vlastní smrt ve výhni supernovy.

 

Řeč je o bílém trpaslíkovi s libozvučným názvem SDSS J1240+6710, který byl objeven v roce 2015. Už tehdy si odborníci všimli, že tento trpaslík má poněkud netradiční chemické složení. Bílí trpaslíci obvykle mívají atmosféru plnou vodíku a helia. Tenhle trpaslík tam ale tyto lehké prvky zrovna moc nemá. Namísto nich v jeho atmosféře dominuje kyslík, neon, hořčík a křemík.

 

Boris Gaensicke. Kredit: University of Warwick.
Boris Gaensicke. Kredit: University of Warwick.

Boris Gaensicke z britské University of Warwick zaměřili na trpaslíka SDSS J1240+6710 Hubbleův vesmírný teleskop a zjistili, že je ještě divnější, než se zdálo. Ukázalo se, že v atmosféře trpaslíka je rovněž přítomný uhlík, sodík a hliník, a také že je to trpaslík velmi malý. Jeho hmota odpovídá pouze 40 procentům Slunce. Navíc, pozorování prozradila, že dotyčný trpaslík letí Galaxií, jako by za ním hořela koudel. Pohybuje se rychlostí kolem 900 tisíc kilometrů za hodinu.

 

University of Warwick, logo.
University of Warwick, logo.

Když Gaensicke s kolegy všechny tyhle informace poskládali dohromady, tak dospěli k závěru, že tenhle trpaslík nějak přežil vlastní supernovu. Spálil při tom vodík s heliem a vyrobil uhlík, sodík a hliník. Zároveň je podle nich jasné, že nešlo o plnokrevnou supernovu. Už jenom to, že bílý trpaslík zůstal v podstatě celý, tomuto scénáři odpovídá. Také je patrné, že trpaslík neobsahuje železo, nikl, chrom nebo mangan, tedy těžší prvky, které by vznikly v supernově odpálené na plný plyn.

 

Stejně tak i malá hmotnost trpaslíka podle Gaensickeho týmu naznačuje, že trpaslík přišel v explozi o část hmoty. A konečně, exploze supernovy, byť i částečné, vysvětluje bláznivou rychlost trpaslíka SDSS J1240+6710 při jeho letu Mléčnou dráhou. Vědci předpokládají, že tahle supernova explodovala v těsné dvojhvězdě. Síla exploze podle nich odpálila oba dva hvězdné partnery různými směry do okolního vesmíru. Také se domnívají, že zřejmě šlo o doposud neznámý nebo přehlížený typ supernovy, který by teď mohl rozšířit naše povědomí o těchto monumentálních vesmírných explozích.

 

Video: Boris Gaensicke: Evolved Planetary Systems Around White Dwarfs

 

Literatura

University of Warwick 15. 7. 2020.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:20.07.2020