O.S.E.L. - Dávné monstrum: Kvasar Pōniuāʻena je největším z mladého vesmíru
 Dávné monstrum: Kvasar Pōniuāʻena je největším z mladého vesmíru
Astronomové vystopovali veliký kvasar J1007+2115, který vzápětí dostal i své havajské jméno. Pozorujeme ho ve vesmíru, jehož stáří tehdy bylo asi 700 milionů let. Že tak brzy ve vesmíru fungoval kvasar, kterého pohání supermasivní černá díra o hmotnosti 1,5 miliardy Sluncí, je fakt na pováženou.

Balrog Pōniuāʻena z dávného vesmíru. Kredit: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/P. Marenfeld.
Balrog Pōniuāʻena z dávného vesmíru. Kredit: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/P. Marenfeld.
Ve vzdáleném vesmíru se skrývají nestvůry. Astronomové vytáhli na světlo jedno takové monstrum, které je jako balrog z úsvitu věků. Obrovské a nebezpečné. Jde o veliký kvasar, největší, jakého známe v raném vesmíru. Jeho hmotnost odpovídá asi 1,5 miliardě Sluncí. Formálně se jmenuje J1007+2115, ale zároveň dostal jako první kvasar jméno v jazyce původních obyvatel, v tomto případě z havajštiny.

Observatoře na Mauna Kea, na ostrově Havaj. Kredit: A. Woodcraft / Wikimedia Commons.
Observatoře na Mauna Kea, na ostrově Havaj. Kredit: A. Woodcraft / Wikimedia Commons.

V objevu kvasaru sehrály klíčovou roli teleskopy na vyhaslé havajské sopce Mauna Kea. Kvůli spojení s Havají badatelé pokřtili kvasar jako Pōniuāʻena, přičemž je samozřejmě otázkou, jak něco takového vyslovit. Význam použitého jména je vzletný: „unseen spinning source of creation, surrounded with brilliance“. Jméno vzniklo na workshopu pro učitele skupiny Hua He Inoa, která se podílí na programu pojmenovávání vesmírných objektů v havajštině, vedeného centrem Imiloa Astronomy Center of Hawai'i.

 

Podle převládajících teorií jsou kvasary ohromné černoděrové „motory“ aktivních galaktických jader, která pohání nenasytná supermasivní černá díra. Když požírá okolní hmotu, ať už v podobě plynu, prachu nebo třeba hvězd, tak přitom vyzařuje nezřízené množství energie. Pořádně rozjetý kvasar přezáří celou galaxii plnou hvězd.

 

Supermasivní černá díra v srdci kvasaru Pōniuāʻena je podle všeho nejvíce vzdáleným, a tudíž nejstarším známým objektem, jehož hmota přesahuje 1 miliardu Sluncí. Podle nového výzkumu, který vedla Jinyi Yang ze Steward Observatory při americké University of Arizona, je tento kvasar vzdálený asi 13 miliard světelných let. Pokud to tak doopravdy je, tak vznikl v době, kdy bylo vesmíru jen zhruba 700 milionů let.

Předpokládaný vývoj kvasaru Pōniuāʻena. Kredit: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/P. Marenfeld.
Předpokládaný vývoj kvasaru Pōniuāʻena. Kredit: International Gemini Observatory/NOIRLab/NSF/AURA/P. Marenfeld.

A stejně jako v podobných případech z nedávné doby, i tenhle kvasar je samozřejmě příliš velký na to, aby vznikl tak rychle po Velkém třesku, pokud by se řídil našimi představami o raném vesmíru a evoluci černých děr. Podle autorů studie je kvasar Pōniuāʻena natolik velký a natolik starý, že je to pro naše kosmologické modely a představy o růstu černých děr zničující. Je prakticky nemožný.

 

Přesto, zjevně, pokud objevitelé nespočítali něco špatně, pradávné monstrum existuje. Podle badatelů by vysvětlením mohlo být, že kvasar zahájil svou kariéru v podobě černé díry o hmotnosti 10 tisíc Sluncí, která existovala již 100 milionů let po Velkém třesku. Pozorování tak velkého kvasaru hluboko v takzvané Éře reionizace nabízí velmi užitečný „maják“, který nám může osvětlit fungování vesmíru té doby. Přispěje k pochopení procesu reionizace i vzniku raných supermasivních černých děr a galaxií ve vesmíru.

 

Rekordní kvasar byl objeven díky systematickému prohledávání řady různých souborů dat a pozorování. Jak ale sami autoři uvádějí, klíčové pro ně byla pozorování teleskopem Gemini North na observatoři Mauna Kea. Díky tomuto teleskopu získali velmi kvalitní spektra v blízce infračervené oblasti, která posloužila pro odvození impozantní hmotnosti vesmírného balroga.

 

Video: Gemini North Science Talk Jinyi Yang - Searching for distant quasars

 

Literatura

Phys.org 25. 6. 2020.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:28.06.2020