O vyvrácení jednoho letitého dogmatu se postaral Kenneth Chien.

I po narození se v našem srdci nacházejí buňky, které jsou schopny dělení a vyzrávání v buňky srdeční svaloviny. Překvapivý objev vzbuzuje naděje na to, že bude možné tyto buňky transplantovat do srdce lidí po infarktu a zajistit jim tak uzdravení.
Při infarktu je zničeno velké množství buněk a ty jsou z valné části nahrazeny jizvou z buněk zvaných fibroblasty. Takto „vyspravené“ srdce má snížený výkon, protože fibroblasty práci normální srdeční svaloviny nezvládají. Vědci si dlouho mysleli, že se tomuto procesu nedá zabránit, protože buňky dospělého srdce se už dále nedělí. Srdce se proto podle tradované představy nemůže hojit. Tým Kennetha Chiena z University of California v San Diegu ale odhalil v srdci „srdeční zárodečné buňky“ (cardiac progenitor cells), kterých je v srdci sice jako šafránu, ale mají úžasnou schopnost se množit. K vyhledání těchto buněk lze využít faktu, že mají aktivní gen označovaný jako islet-I.
Chien objevil tyto buňky nejprve v srdci dospělých myší a pak i v lidských srdcích. Nacházejí se především ve stěnách srdečních komor.
„Vyskytují se v srdci tak vzácně, že ani není divu, že je zatím nikdo neobjevil,“ vysvětluje Chien.

Zvětšit obrázek

Srdce už není neopravitelnou částí našeho těla.

To by nemuselo vadit, kdyby se buňky ochotně množily v laboratorních podmínkách. Chienův tým izoloval asi stovku buněk a záhy si jich vypěstoval miliony. Do nekonečna ale množit nejdou. Po určité době se zdá, že vyčerpaly svůj limit a dále už se nedělí. Oproti kmenovým buňkám,  o jejichž použití pro léčbu srdce informovala na Oslu Jana Dvořáková, mají srdeční zárodečné buňky jednu velkou výhodu. K proměně v srdeční svalovinu je nikdo nemusí složitě „přemlouvat“ koktejly z růstových faktorů. Vyvíjejí se v srdeční svalovinu samy a nemají chutě měnit se na jiné typy buněk, které do srdce nepatří a dělaly by tam neplechu.
Vše závisí na tom, jak úspěšné budou techniky izolace těchto buněk a jak se bude dařit jejich pěstování v laboratorních podmínkách.
„Na léčebné využití těchto buněk si počkáme ještě roky,“ říká Chien.

P.S. Nové číslo New England Journal of Medicine přináší  studii dokazující, že emoční stres vážně poškozuje srdeční sval. Zlomené srdce tedy není jen básnickou licencí ale celkem přiléhavým kardiologickým termínem.
Pramen: Nature