O.S.E.L. - Ekonomie pandemie: Ráznější opatření paradoxně podporují ekonomiku
 Ekonomie pandemie: Ráznější opatření paradoxně podporují ekonomiku
Od chvíle, co korona utekla z Wu-chanu, byla pandemie prakticky nevyhnutelná. Nemá smysl nad tím plakat. Ale neměli bychom dělat zbytečné chyby. Podle studie amerických ekonomů, která vycházela z dynamiky pandemie španělské chřipky 1918, je trade-off mezi pandemickými opatřeními a ekonomickou aktivitou iluzí. Ti, kdo preferují ekonomiku před zdravím lidí, dopadnou jako Chamberlain. Zásadním poučením je: „Pandemic economics are different than normal economics!“

Nejdřív se zachraňují lidé, pak dolary. Kredit: Christine Daniloff, MIT.
Nejdřív se zachraňují lidé, pak dolary. Kredit: Christine Daniloff, MIT.

Od počátku bylo jasné, že pandemie nezasáhne jen zdraví lidí a nemocnice, ale také ekonomiku, na všech možných úrovních. Prakticky ve všech zemích, kde je možná nějaká debata, se rozhořely spory mezi příznivci pandemických opatření, která musejí být z části preventivní – kvůli stále nejasné povaze koronaviru – a jejich odpůrci, kteří deklarují obavy o ekonomiku. Na těchto sporech je jasně vidět, že nemají moc co dělat s politickou příslušností ani profesemi – lidé se dohadují napříč politickými stranami, vzděláním, sociální a ekonomickou situací, i napříč nemocnicemi, což je obzvlášť pozoruhodné.

 

Emil Verner. Kredit: MIT / Sloan.
Emil Verner. Kredit: MIT / Sloan.

Opravdová pandemie už tu dlouho nebyla. Vlastě 102 let. Poslední srovnatelně rozsáhlá pohroma postihla lidstvo na sklonku první světové války, kdy vyrazila na zkázonosné tažení španělská chřipka, v některých ohledech chorobě covid-19 podobná, v jiných zase odlišná. Ironie je, že kvůli absenci vakcíny a účinných léků jsou základní nástroje, které používáme proti pandemii dnes, v podstatě stejné, jako v roce 1918.

 

Do těchto rozbouřených vod, které se přelévají mezi obavami o lidi a obavami o ekonomiku, se odvážně vrhlo trio ekonomů – Sergio Correia z americké Board of Governors of the Federal Reserve System, Stephan Luck z Federal Reserve Bank of New York a Emil Verner z Massachusetts Institute of Technology (MIT) / Sloan School of Management. Ve své analýze dospěli k poměrně jednoznačnému závěru, který vyjadřuje název studie „Pandemics Depress the Economy, Public Health Interventions Do Not: Evidence from the 1918 Flu“.

 

Zaměstnanost v US městech v éře španělské chřipky. Červeně města s laxními opatřeními, zeleně města s důkladnými opatřeními. X – změna zaměstnanosti, Y – úmrtnost na 100 tisíc obyvatel. Kredit: Correia et al.
Zaměstnanost v US městech v éře španělské chřipky. Červeně města s laxními opatřeními, zeleně města s důkladnými opatřeními. X – změna zaměstnanosti, Y – úmrtnost na 100 tisíc obyvatel. Kredit: Correia et al.

Correia s kolegy ve své analýze použili historická zdravotní data agentury US Centers for Disease Control (CDC), historická ekonomická data US Census Bureau a bankovní statistiky z americké vládní publikace „Annual Reports of the Comptroller of Currency“.

 

Autoři studie využili dostupných údajů, která popisují řádění španělské chřipky ve Spojených státech v letech 1918 a 1919. Z nich vyplývá, že města, která reagovala na pandemii rychleji a rázněji, a preferovala ochranu lidí před ekonomikou, se následně dočkala většího ekonomického růstu. Correia a spol. zjistili, že města, která zavedla omezení sociálních kontaktů a další pandemická opatření dříve a kde opatření trvala déle, měla v následujících letech po pandemii oproti městům s opačným přístupem vyšší zaměstnanost a lépe fungující ekonomiku. Na místech, která kvůli méně intenzivním a později zavedeným opatřením postihla pandemie drsněji, pak dlouho přetrvávala nižší zaměstnanost, nižší produkce, menší počet bankovních půjček nebo menší množství zboží dlouhodobé spotřeby.

 

Verner zdůrazňuje, že z pandemie španělské chřipky rozhodně nevyplývá, že by se městům s razantnějšími pandemickými opatřeními dařilo hůře. Když už byl nějaký dopad na ekonomiku, tak opačného rázu. Autoři jsou přesvědčeni, že trade-off mezi pandemickými opatřeními a ekonomickou aktivitou, jehož se tolik obávají bojovníci za ekonomiku, je do značné míry iluzí. Důvodem je, že samotná pandemie je velmi zničující pro ekonomiku, z mnoha různých důvodů. Nejde jen o ekonomické vazby, ale také o chování lidí, které hraje značnou roli. Bylo by nejen kruté, ale také ekonomicky naivní nechávat pandemii volný průběh a radovat se z toho, že ekonomika bude fit. Pandemie bude každopádně bolet. Ale neměli bychom si to ještě zhoršovat.

 

Autoři studie si jsou pochopitelně vědomi rozdílů mezi situací v roce 1918 a pandemií covid-19. Struktura tehdejší ekonomiky byla v lecčem odlišná. Španělská chřipka také zabíjela mnoho lidí v produktivním věku, což nepochybně mělo ekonomické důsledky. Badatelům je jasné, že není možné snadno a rychle extrapolovat historické zkušenosti do dnešní doby. Přesto jsou Correia, Luck a Verner přesvědčeni, že základní dynamika pandemie španělské chřipky z roku 1918 je použitelná, abychom se důkladně poučili a neopakovali stejné chyby. I v roce 1918 mnoho lidí upřednostňovalo ekonomiku a nejspíš to mysleli dobře. Ale narazili. Zásadní poučení tria ekonomů je velmi jednoduché a měli bychom ho mít neustále na paměti: „Ekonomie pandemie je jiná, nežli ekonomie každodenního života“.

 

Video: Emil Verner: Pandemics Depress the Economy, Public Health Interventions Do Not | 08/04/20

 

Video: Private debt booms and the real economy: Do the benefits outweigh the costs?

 

 

Literatura

MIT News 31. 3. 2020.

Correia et al. (2020), SSRN Electronic Journal.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:26.04.2020