Pandemie Covid-19 trvá. V současné chvíli je víceméně jasné, že koronavirus sám od sebe nezmizí. Také se ukazuje, že imunita ve spojitosti s koronaviry je nevyzpytatelná a určitě se na ni nemůžeme bezvýhradně spolehnout. Není jasné, do jaké míry může ochránit člověka, který prodělal Covid-19, před opětovným onemocněním. Antivirotika jsou odjakživa problematická, jejich vývoj a testování bývají náročné a jejich účinky nejsou zaručené a naopak často hrozí vážné zdravotní komplikace. Rychlé objevení bezpečného a vysoce účinného léku by se v případě Covid-19 rovnalo spíše zázraku.
V této nelehké situaci tak zůstává nejlepší možností vakcína, která by zaručila ochranu před koronavirem. Prakticky celý svět napnul síly a do vývoje vakcín vrhnul velké lidské i finanční zdroje. Podle aktuálních údajů amerického Milken Institute se v současné chvíli na této planetě vyvíjí nejméně 115 vakcín proti pandemickému patogenu choroby Covid-19. Z nich je 79 potvrzených aktivních projektů, které jsou ve výzkumné, preklinické nebo klinické fázi vývoje. Většina aktivity ve vývoji vakcín proti Covid-19 se přitom odehrává v severní Americe.
Jak uvádí nedávno v časopisu Nature Reviews zveřejněná studie týmu, který vedl Tung Thanh Le z institutu CEPI v norském Oslu, ve vývoji vakcín proti Covid-19 se uplatňuje zhruba desítka různých technologií vakcín. Jde mimo jiné o vakcíny založené peptidech, rekombinantních proteinech, živých oslabených, čili atenuovaných virech nebo inaktivovaných virech. Největší pozornost ale v tuto chvíli mají tři pokročilé technologie vakcín, jejichž zástupci jsou již hotoví a postoupili do klinických testů. Jde o RNA a DNA vakcíny, vakcíny s virálním vektorem a vakcíny založené na virům-podobných částicích.
Covid-19 vakcíny v klinických testech
V klinických testech na lidech fáze I. i II. je v současnosti 1. vakcína mRNA-1273 americké Moderny, která využívá lipidové nanočástice s mRNA, 2. vakcína INO-4800 americké společnosti Inovio Pharmaceuticals založená na DNA plazmidu a elektroporaci, 3. vakcína Ad5-nCoV čínské společnosti CanSino Biologics využívající jako vektor adenovirus typu 5, 4. vakcína ChAdOx1 nCoV-19 britské University of Oxford s vektorem v podobě šimpanzího adenoviru, 5. vakcína Covid-19/aAPC čínského Shenzhen Geno-Immune Medical Institute s lentivirovým vektorem a 6. vakcína LV-SMENP-DC čínského Shenzhen Geno-Immune Medical Institute s lentivirovým minigenem.
Takové úsilí ve vývoji vakcín planeta Země ještě nezažila. Bohužel, ani v případě vakcín není zaručený úspěch. Ve skutečnosti doposud neexistuje jediná hotová, otestovaná a použitelná vakcína proti lidské infekci koronavirem – a to ani proti SARS, kterému jsme čelili v roce 2003. Útěchou naopak může být, že již existují veterinární vakcíny proti koronavirovým infekcím, například ptačímu koronaviru IBV, psímu koronaviru CCoV nebo kočičímu koronaviru FCoV. Rozhodně to není beznadějné.
Procenta úspěchu ve vývoji vakcín nebývají příliš příznivá. Snadno se může stát, že ta nebo ona vakcína nebude bezpečná nebo účinná. Iniciativa Coalition for Epidemic Preparedness Innovations (CEPI) odhaduje, že úspěšnost v tomto pandemickém závodě tvůrců vakcín s časem bude asi 10 procent. Nicméně pokud by to tak bylo, mohlo by uspět cca 8, možná i více než 10 různých vakcín proti Covid-19. Budeme muset mít alespoň trochu štěstí, ale nějaká vakcína by být měla.
Bude dost vakcíny? A kdy to bude?
V tuto chvíli jsou zásadní dvě otázky. Za prvé, bude dost vakcíny pro všechny? Experti se shodují, že v zásadě ano. Bude to ale záležet na řadě faktorů, například na typu „vítězné“ vakcíny nebo na jejím tvůrci. Extrémní rychlost vývoje a testování vakcín může vést k problémům, chybám a nehodám. Zároveň je jasné, že dokončování, výroba a distribuce vakcíny bude vyžadovat intenzivní mezinárodní spolupráci. Některé státy jsou více ochotné nezištně spolupracovat, jiné státy zase méně. Zvládnutelné to ale rozhodně je.
Druhou otázkou, která teď zajímá všechny, je, kdy bude vakcína proti Covid-19 k dispozici pro očkování. Podobné vakcíny se obvykle vyvíjejí řadu let. Teď je ale pandemie a mnozí jsou ochotní riskovat dříve nemyslitelným způsobem. Běžně se mluví o tom, že by Covid vakcína měla být hotová do 18 měsíců a často se zmiňuje i 12 měsíců. Co je úplně nejlepší, Sarah Gilbert, která vede vývoj této vakcíny na University of Oxford, doslova před pár dny prohlásila, že sice plánují cca rok vývoje, když ale budou mít dostatečnou porci štěstí a štědré financování, tak by mohli dotáhnout fázi III. klinických testů jejich obdivuhodné vakcíny s šimpanzím adenovirovým vektorem ChAdOx1 nCoV-19 v tom nejlepším případě již letos v září. V takovém případě jsou ochotni risknout předčasnou výrobu vakcíny současně s finálními testy, takže by vakcína, čistě teoreticky, mohla být už brzy poté k mání. Je to hodně optimistický scénář, ale optimismus dnes neuškodí. Držme jim palce.
Video: Development of improved influenza vaccines - Prof. Sarah Gilbert
Literatura
Nature Reviews online 9. 4. 2020.
Poznámka:
Článek: Co nám mohou prozradit koronavirové statistiky? je průběžn aktualizován