Příprava vzorků ke sterilizaci, možnost sterilizace pomocí radiace nabízí ÚJF AV ČR (zdroj ÚJF).

Před pár dny uveřejnil Jan Čulík v Britských listech ostrou kritiku videa, které ve snaze čelit pandemii nového koronaviru vytvořily české iniciativy. Než se dostanu podrobněji k tomuto příkladu, připomenu některé jiné. Kolegové z ČVUT pracují na nových typech masek a filtrů nebo na pipetovacím stroji umožňujícím zrychlení testů přítomnosti koronaviru. Tu poslední uvádím i proto, že se na ní podílel i náš Ústav jaderné fyziky AV ČR. Můj ústav nabízí i možnosti sterilizace zdravotnického materiálu pomoci svazku částic z našeho mikrotronu. Jsou to jen jedny z mnoha iniciativ vysokých škol a Akademie věd České republiky, které se snaží přiložit ruku k dílu ve snaze potlačit pandemii. A také minimalizovat škody, které čas pandemie přináší. Mezi ně patří třeba i cyklus přednášek, návodů a materiály z oblastí zajímavé vědy pro žáky a studenty, kteří musí být doma. Do té se snažím zapojit třeba i já.

Jednou z iniciativ odborné skupiny COVID-CZECHIA v jejímž čele stojí můj kolega a kamarád Vojta Petráček je i propagace nošení látkových roušek a právě i příslušné kritizované video. V normálních časech se společně zabýváme jadernou a částicovou fyzikou ve skupinách z FJFI ČVUT a ÚJF AV ČR, které spolupracují na experimentech v laboratořích CERN a GSI Darmstadt.

Připomínám, že nejen v Česku, ale nikde na světě, není možné zajistit jednorázové roušky pro všechny obyvatele. Jedním z hlavních důvodů, proč Světová zdravotnická organizace nedoporučuje roušky pro širokou veřejnost, je to, že pro fungování této metody, musí mít roušky všichni. Rouškou totiž hlavně chráníme ty okolo nás. A v případě, že se jedná o jednorázové roušky, tak o ně ochuzujeme nemocnice a zdravotní personál. Jiná situace však je v případě, kdy se bude jednat o látkové roušky. Takové řešení zajišťuje, že nejde o konkurenci zdravotnictví. Nejen v ekonomicky silných zemích, ale i v rozvojových nebo chudých afrických zemích, si je mohou vyrobit i občané sami a lze realizovat stoprocentní vybavenost obyvatelstva v tomto směru.

Příprava robota pro pipetování, připraveného pro Nemocnici na Bulovce ČVUT a ÚJF AV ČR (zdroj ÚJF).

I proto iniciativa COVID-CZECHIA pomocí propagace látkových roušek umožnila následně vládě vyhlásit povinné nošení roušek v celé zemi. Ani kritika propagace šití roušek od Jana Čulíka není příliš na místě. Myslím, že video jasně deklaruje základní výhody této možnosti potlačení šíření vlivu, kterými jsou:

1. Velmi jednoduchý a rychlý způsob vybavení všech látkovými rouškami a jednoduchá péče o jejich sterilizaci. Dostupné pro ekonomicky rozvinuté i chudé státy.

2. Neodebírá zdravotnický materiál nutný pro zdravotnictví, naopak umožňuje obyvatelstvu pomocí zdravotnictví a sociálním službám.

3. Látková rouška neomezuje a nesnižuje význam jiných hygienických opatření, jako je mytí rukou a dezinfekce.

4. Každá zábrana, libovolný typ roušky, alespoň částečně chrání svého uživatele.

5. Látková rouška velmi intenzivně chrání okolí.

6. Velmi pozitivní je sociální aspekt. Nošením látkové roušky deklaruji, že chci chránit své okolí a spoluobčany.

Česko byla jedna z opravdu nemnoha zemí, kde se podařilo toto opatření uvést do praxe. Určitě je to jedním z bodů, které umožnily zpomalení epidemie u nás. Je tak velmi vhodné je propagovat i pomocí zmíněného videa.

Svazek mikrotronu ÚJF AV ČR lze využít ke sterilizaci zdravotního materiálu (zdroj ÚJF).

Jan Čulík považuje video za trapné, a jedním z důvodů je podle něho i to, že odborníci vystupující v něm, nemají perfektní anglickou výslovnost. Nechtěl jsem na jeho článek nejdříve reagovat. Zmíněné odborníky znám, a jak už jsem zmínil, mohu jednoho z nich dokonce označit za kamaráda. Vím tak, že jsou to opravdu experti respektovaní mezinárodní komunitou bez ohledu na to, jak perfektní mají zmíněnou anglickou výslovnost. I moje anglická výslovnost není dokonalá, ale myslím, že daleko důležitější v případě, že prezentuji odborné názory, je jejich kvalita.

Nyní se však zdá, že se video začalo po světě šířit a vede k převzetí naší praxe v řadě míst, jak se o tom píše třeba zde. Například v Zambii i třeba některých státech USA. Zároveň se mi zdá, že by to mohla být jednoduchá, masivně uplatnitelná metoda, která by i v chudých asijským a afrických státech mohla přispět ke zpomalení šíření pandemie a zmenšení jejich dopadů. I ve videu je ukázáno, že se dá propagovat i uplatněním módní invence při jejich šití. Hlavně pro dámy tak z toho lze udělat i něco atraktivního a „cool“. I to pomůže překonat jisté nepohodlí, které toto opatření přináší. Je to ukázka, že někdy může pomoci i poměrně jednoduché a nijak technologicky sofistikované řešení, když se realizuje dobrý nápad a moderními technologiemi rozšíří. A myslím, že jde o jeden z více důvodů, proč můžeme být na český lid v této krizové době hrdí.

Mám dojem, že hlavním důvodem kritiky Jana Čulíka nebyla kvalita videa nebo nabízené možnosti, ale spíše, že návrh a video realizovali Češi, čeští vědci, a že česká vláda má v čele premiéra Andreje Babiše. Bohužel se mi zdá, že velký počet lidí stále nedokáže dát v době krize přednost snaze o její vyřešení před ideologickým pohledem a politickým bojem. Ale o tom už jsem psal i na Britských listech. Myslím, že odpověď na otázku v nadpisu může být i to, že se povznesu nad své ideologické postoje a politické preference a podpořím i video, které se mi jeví trapné, když může rozšířit i v chudých zemích jednoduchou a účinnou metodu, jak čelit koronaviru.

Je mi jasné, že názor na umělecké dílo, kterým je i toto video, je subjektivní. Takže můj názor, že je video půvabné, je stejně správný, jako názor Jana Čulíka, že je trapné. Nejlépe je tak, když si na ně udělá každý názor sám:

Psáno pro Osla a Britské listy.