Člověk stihne šlápnout na brzdový pedál za 0,65 sekundy poté, co zahlédl na semaforu červenou. Ve srovnání s krtkem hvězdonosým (Condylura cristata) jsme pěkní loudové. Tenhle podivně vyhlížející druh krtka sice nejezdí autem, ale na zhltnutí právě identifikované potravy mu stačí v průměru 0,227 sekundy. A když sebou skutečně mrskne, spolkne potravu za pouhých 0,14 sekundy. Podle Kennetha Catanii z Vanderbildt University v USA se tento krtek dostal svým reakčním časem na samou hranici fyziologických možností nervové soustavy savců.
„Neznám jiného savce, který by podal srovnatelný výkon,“ říká Catania, který testoval reakční časy krtků na naporcovaných žížalách.
Klíčem k úspěchu je zvláštní krtkův čumák s 22 výběžky. Ty neslouží k čichání, ale k hmatání ve tmě. Díky tomu krtek zjistí, zda je předmět k jídlu nebo je nejedlý za 0,008 sekundy.
Občas lze dokonce krtka přistihnout při tom, že se pohne za hledáním nové potravy dřív, než mu mozek stačí zasignalizovat, že na potravu právě narazil. Pak se krtek bleskurychle vrátí a chybu napraví. V rychlém příjmu potravy pomáhají krtkovi i pinzetovité zuby. Zvláštností jsou tři mozková centra určená pro zpracování hmatových podnětů. Savci mívají obvykle jen dvě. I to je zjevně adaptaci na světový rekord v hltání.
Rychlá reakce má velkou výhodu v tom, že krtek šetří energií na pronásledování kořisti. Živí se zřejmě drobnými bezobratlými živočichy a ty se nevyplatí pronásledovat. Na honičku za malou kořistí by padlo více energie, než kolik by ji pak krtek s úlovkem přijal.
Paradoxem je, že vědci pořádně nevědí, co vlastně krtek hvězdonosý ve volné přírodě žere. Jeho přirozeným prostředím jsou mokřiny v Kanadě a na severovýchodě USA, které se bezobratlými jen hemží. Krtek při jejich konzumaci přistižen nebyl, ale mlčky se předpokládá, že je to jeho potrava. 
Dvaadvacet výběžků na čenichu slouží krtkovi k hmatání ve tmě.
Prameny: Nature, savci.upol.cz