Otázku, kdy začínat s pohlavním životem, neřeší zdaleka jen odborníci na výchovu mládeže. Lámou si s ní hlavu i evoluční biologové. Pohlavní rozmnožování představuje stále ještě velkou záhadu. Jak a proč vzniklo? A proč se tak masově prosadilo? Teorií je řada. Mnohé jsou velmi populární (např. Červená královna), ale beze zbytku vznik a prosperitu pohlavního rozmnožování nevysvětlují.

Zvětšit obrázek

I prvoci Giardia mají (či ještě nedávno měli) vše k pohlavnímu životu. Zatím je ale při pohlavním rozmnožování nikdo nepřistihl.

Prvoci Giardia jsou považování za jedny z nejstarších představitelů eukaryontních organismů (tj. organismů vybavených solidním buněčným jádrem). Vědci odhadují, že se na naší planetě vyskytují už 2 miliardy let. Navzdory století intenzivního studia zatím nikdo nepřistihl tyto prvoky při pohlavním rozmnožování. Ani tým amerických vědců vedených Johnem Logsdonem je nechytil tak říkajíc in flagranti. Odhalil ale v jejich dědičné informaci hned celou řadu genů, které jiní pozemští tvorové používají pro buněčné dělení nezbytné k tvorbě pohlavních buněk (pro meiózu). Samozřejmě je tu stále ještě možnost, že prvoci používají tyto geny pro jiné, z hlediska rozmnožování zcela nevinné účely. Ale s každým dalším objevným genem je tato možnost nepravděpodobnější. Řada biologů je přesvědčena, že už je to prakticky vyloučené.
Giardia a jí podobné mikroorganismy mají dvě buněčná jádra a to svádí k hypotéze, že nebyly přistiženy při pohlavním rozmnožování proto, že se pohlavně rozmnožují samy se sebou.
„Ale možná je to jen náhodná shoda okolností,“ říká John London.
Další možností je, že Giardia se sice ještě nedávno uměla pohlavně rozmnožovat, ale z nějakého důvodu tento bohulibý zvyk opustila.

Pramen: Current Biology