Stejně jako v uplynulých letech si i na začátku letošního roku připomeneme zajímavé, nově objevené zástupce druhohorních dinosaurů, kteří byli představeni světu (tedy formálně popsáni) v roce uplynulém. Nepůjde ale již o kompletní stručnou statistiku (jako v jednom z předchozích příspěvků), nýbrž spíše o bližší a detailnější pohled na několik vybraných dinosauřích druhů, seřazených abecedně. Podívejme se tedy na sedm z těch, o kterých se dle mého skromného osobního názoru mluvilo v roce 2019 v paleontologických kuloárech nejvíce. Případně se může jednat i o druhy, které možná nebyly tak často „propírané“ v médiích, ale jsou alespoň významné pro pochopení vývoje a rozšíření této skupiny. Důraz při výběru byl kladen i na pestrost výčtu, proto je seznam poměrně různorodý, co se týče geografie, systematiky i geologického věku jednotlivých druhů. Už tedy na nic nečekejme a pusťme se do toho…
Adratiklit boulahfa (Thyreophora, Stegosauridae – Maroko, před 167 miliony let)
Tento marocký stegosaurid byl formálně popsán v srpnu loňského roku.[1] Jedná se o jednoho z mála dosud známých afrických zástupců této skupiny a zároveň i o jednoho z geologicky nejstarších příslušníků kladu Stegosauria na světě (starší může být už jen málo prozkoumaný argentinský druh Isaberrysaura mollensis, formálně popsaný v roce 2017).[2] Adratiklit žil v období střední jury, asi před 168 až 166 miliony let, na území dnešního severního Maroka. Jeho fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství zvaného El Mers II a jeho rodové jméno znamená v překladu z berberských jazyků „horský ještěr“. Druhové pak odkazuje k názvu lokality, na níž byly fosilie tohoto stegosaurida z podčeledi Dacentrurinae objeveny.
Ambopteryx longibrachium (Theropoda, Scansoryopterygidae – Čína, před 163 miliony let)
Tento zástupce skupiny bizarních skansoryopterygidů byl světu představen vloni v květnu.[3] Patřil mezi nejmenší známé neptačí dinosaury, jeho délky činila podle odhadů jen asi 32 centimetrů a hmotnost byla odhadnuta na 306 gramů. Nejednalo se tedy o tvora většího, než je současná vrána černá. Ambopteryx byl stejně jako jeho příbuzní vybaven tělesným opeřením i jakousi kožní „létací blánou“, která mu umožňovala provádět klouzavý let při seskocích z větví stromů. Nápadným znakem byl také charakteristicky prodloužený třetí prst, který sloužil k získávání bezobratlé kořisti zpod kůry stromů. Malý teropod byl součástí tzv. bioty Jen-liao (angl. Yanliao) a žil v období počátku svrchní jury (geologický stupeň oxford), asi před 163 miliony let.
Bajadasaurus pronuspinax (Sauropoda, Dicraeosauridae – Argentina, před 140 až 134 miliony let)
Na pohled velmi nápadným nově popsaným dinosaurem z loňského roku byl také sauropod Bajadasaurus, jehož fosilie byly objeveny v roce 2010 v sedimentech souvrství Bajada Colorada na území hraničících argentinských provincií Neuquén a Río Negro.[4] Tento patagonský dinosaurus byl vybaven extrémně dlouhými trnovými výběžky krčních obratlů, které na jeho krku musely vytvářet velmi nápadnou a zajímavou anatomickou strukturu. Není zatím jasné, zda tyto asi 58 cm vysoké výběžky mohly sloužit k obraně před predátory nebo zda představovaly spíše jen zajímavý produkt pohlavního výběru. Pro čeleď dikreosauridů byly podobné anatomické útvary charakteristické, ale u bajadasaura byly skutečně extrémně vyvinuté.
Gnathovorax cabreirai (Theropoda, Herrerasauridae – Brazílie, před 233 miliony let)
Tento zástupce starobylé linie archaických teropodních dinosaurů z čeledi Herrerasauridae žil v období geologického věku karn (asi před 234 až 232 miliony let) a patří tak k vůbec nejstarším známým dinosaurům. Fosilie tohoto malého predátora byly objeveny roku 2014 na území brazilského státu Rio Grande do Sul, a to v sedimentech souvrství Santa Maria. Gnathovorax dosahoval délky jen kolem 2 metrů, jeho čelisti byly ale silné a osazené poměrně velkými zuby. Lebka i postkraniální kostra jsou sice fragmentární, ale velmi dobře zachované, což umožnilo dokonce i vytvoření přesné digitální kopie mozkovny tohoto dinosaura. Doslovný překlad rodového jména tohoto starobylého teropoda zní „čelist, vhodná k požírání“.[5]
Hesperornithoides miessleri (Theropoda, Troodontidae – USA, před 150 miliony let)
V roce 2001 byla u kostry obřího sauropoda supersaura náhodně objevena i fosilní kostřička malého teropodního dinosaura z čeledi Troodontidae. Teprve v loňském roce byl ale tento trpaslík, žijící pod nohama pozdně jurských gigantů, formálně popsán a pojmenován.[6] Jeho délka byla odhadnuta na pouhých 89 cm, mohlo se ale jednat o mládě nebo subadultního jedince, který by ještě mírně povyrostl. I tak by ale tento opeřený teropod s poměrně velkým mozkem představoval velmi malého zástupce dinosauří megafauny v ekosystémech souvrství Morrison. Žil v období svrchní jury, asi před 150 miliony let, na území dnešního Wyomingu. Svým celkovým vzezřením se nejspíš značně podobal některým nelétavým druhům současných ptáků.
Kamuysaurus japonicus (Ornithopoda, Hadrosauridae – Japonsko, před 72 až 70 miliony let)
Fosilie tohoto velkého kachnozobého dinosaura byly objeveny v roce 2003 na japonském ostrově Hokkaidó. V letech 2013 a 2014 byly vykopány a v září loňského roku formálně popsány a pojmenovány.[7] Rodové jméno znamená doslova „božský ještěr“, druhové odkazuje k zemi původu. Kamuysauři byli velcí, až pět tun vážící býložraví hadrosauridi, blízce příbuzní například severoamerickému edmontosaurovi nebo čínskému šantungosaurovi. Žili v období pozdní svrchní křídy (geologický stupeň maastricht), asi před 72 až 70 miliony let a žili pravděpodobně v malých stádech. Vzhledem k tomu, že bylo objeveno více než 60 % jednotlivých částí skeletu tohoto druhu, jedná se o jeden z nejkompletnějších dinosauřích exemplářů, objevených dosud na území Japonska.
Moros intrepidus (Theropoda, Tyrannosauroidea – USA, před 96 miliony let)
V únoru loňského roku spatřil světlo světa popis nového zástupce kladu Tyrannosauroidea, který zaplnil časovou mezeru ve výskytu tyranosauroidů na území Severní Ameriky – a to o celých 15 milionů let![8] Při geologickém stáří 96 milionů let (geologický věk cenoman) je totiž zdaleka nejstarším rozeznatelným zástupcem této skupiny v Severní Americe. K objevu došlo v roce 2013 na území kraje Emery v americkém státě Utah. Moros intrepidus byl malým dravcem, který dosahoval délky kolem 2,5 metru a odhadované hmotnosti zhruba 78 kilogramů. Byl velmi lehce stavěn a dokázal pravděpodobně rychle běhat. Jeho vývojovými příbuznými byly zejména asijské rody, jako byl Xiongguanlong z Číny nebo Timurlengia z Uzbekistánu.
Short Summary in English: Last year was very prolific in how many new dinosaur species were formally described. From the total of fifty new species (and 49 new genera) of non-avian dinosaurs, here is a selection of seven important and interesting examples.
Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/2019_in_archosaur_paleontology
https://nhmu.utah.edu/blog/2019/top-dinosaur-discoveries
https://paleonerdish.wordpress.com/2019/12/31/top-fossil-discoveries-of-2019/
https://novataxa.blogspot.com/2019/
[1] Maidment, Susannah C. R.; Raven, Thomas J.; Ouarhache, Driss; Barrett, Paul M. (2019). „North Africa’s first stegosaur: Implications for Gondwanan thyreophoran dinosaur diversity“. Gondwana Research. 77: 82–97. doi: 10.1016/j.gr.2019.07.007
[2] Salgado, Leonardo; Canudo, José I.; Garrido, Alberto C.; Moreno-Azanza, Miguel; Martínez, Leandro C. A.; Coria, Rodolfo A.; Gasca, José M. (2017). „A new primitive Neornithischian dinosaur from the Jurassic of Patagonia with gut contents“. Scientific Reports. 7: 42778. doi: 10.1038/srep42778
[3] Wang, Min; O’Connor, Jingmai K.; Xu, Xing; Zhou, Zhonghe (2019). „A new Jurassic scansoriopterygid and the loss of membranous wings in theropod dinosaurs“. Nature. 569 (7755): 256–259. doi: 10.1038/s41586-019-1137-z
[4] Gallina, P. A.; Apesteguía, S.; Canale, J. I.; Haluza, A. (2019). „A new long-spined dinosaur from Patagonia sheds light on sauropod defense system“. Scientific Reports. 9 (1): 1392. doi: 10.1038/s41598-018-37943-3
[5] Pacheco, Cristian; Müller, Rodrigo; Langer, Max; Pretto, Flávio; Kerber, Leonardo; da Silva, Sérgio Dias (2019). „Gnathovorax cabreirai: a new early dinosaur and the origin and initial radiation of predatory dinosaurs“. PeerJ. 7: e7963. doi: 10.7717/peerj.7963
[6] Hartman, Scott; Mortimer, Mickey; Wahl, William R.; Lomax, Dean R.; Lippincott, Jessica; Lovelace, David M. (2019). „A new paravian dinosaur from the Late Jurassic of North America supports a late acquisition of avian flight“. PeerJ. 7: e7247. doi: 10.7717/peerj.7247
[7] Sakurai, Kazuhiko; Sato, Tamaki; Chinzorig, Tsogtbaatar; Tanaka, Kohei; Fiorillo, Anthony R.; Chiba, Kentaro; Takasaki, Ryuji; Nishimura, Tomohiro; Kobayashi, Yoshitsugu (2019). „A New Hadrosaurine (Dinosauria: Hadrosauridae) from the Marine Deposits of the Late Cretaceous Hakobuchi Formation, Yezo Group, Japan“. Scientific Reports. 9 (1): 12389. doi: 10.1038/s41598-019-48607-1
[8] Zanno, Lindsay E.; Tucker, Ryan T.; Canoville, Aurore; Avrahami, Haviv M.; Gates, Terry A.; Makovicky, Peter J. (2019). „Diminutive fleet-footed tyrannosauroid narrows the 70-million-year gap in the North American fossil record“. Communications Biology. 2 (1): 64. doi: 10.1038/s42003-019-0308-7