Americké námořnictvo se již nějakou dobu netají svým záměrem rozšířit flotily svých lodí robotickými bojovými plavidly. Takové lodě by měly přinést celou řadu výhod, od významných finančních úspor a možnosti nasazení do riskantních operací bez ohrožení lidských životů, až po výhodný design lodí, který nemusí brát ohledy na lidskou posádku.
Velení US Navy a jejich odborníci si průběžně ujasňují, jak by vlastně takové robotické lodi měly vypadat a co by měly umět. Nedávno prosáklo na veřejnost, že námořnictvo shání technologie, které by autonomním bojovým lodím umožnily komunikovat mluveným slovem, při běžném rádiovém spojení. Lidské posádky se tak stanou účastníky každodenního Turingova testu, během kterého se člověka snaží rozpoznat, zda komunikuje s umělou inteligence nebo s jiným člověkem.
Jestli mají být velké lodní drony někdy praktické, tak by měly operovat v mořích a oceánech srovnatelným způsobem, jako dnešní lodě řízené lidskou posádkou. To znamená, že robotická plavidla by měla zvládnout nejen plout z bodu A do bodu B a přitom se vyhnout všem možným překážkám. Kromě toho si také musí poradit s lodním provozem v širokém okolí, což znamená být v kontaktu s lidskými posádkami.
Autonomní lodě by si měly poradit s pravidly proti kolizím v námořní plavbě International Regulations for Preventing Collisions at Sea (COLREGS). Z těchto pravidel vyplývá, jak se mají chovat lodě, které se při plavbě míjejí v blízkosti. A to není tak jednoduché. Pravidla jsou přesně daná a jasná pouze pro setkání dvou lodí. Jestliže se ale setkávají tři anebo více lodí, tak se věci podstatně zkomplikují. Standardním postupem v takovém případě je, že se posádky dotyčných lodí domlouvají rádiem a společně se snaží vyhnout problémům.
Soudobé autonomní lodě US Navy mají počítače a software, s jejichž pomocí se snaží vyhovět pravidlům COLREGS. Zatím ale neumějí mluvit do rádia a podle odborníků je to vážný hendikep. Lidští námořníci se od rádia prakticky nehnou. US Navy chce tenhle problém vyřešit novou technologií, která by poskytla robotickým plavidlům rozhraní pro lidskou řeč.
Podle zveřejněné výzvy hodlá americké námořnictvo vyvinout takové rozhraní mezi lidskými námořníky a autonomními plavidly ve třech fázích. Během první fáze se inteligence plavidel naučí porozumět jednoduchým informacím od lidských námořníků, kteří budou mluvit anglicky jako rodilí mluvčí. Ve druhé fázi bude tato technologie propojena s rádiem, a také by měla zvládnout komunikaci v angličtině s námořníky, pro které není rodným jazykem. Pokud se technologie osvědčí, tak by se měla v třetí fázi vyvinout do systému, který bude komunikovat jako člověk. Jak to v podobných případech bývá, komunikace umělé inteligence lodí v lidské řeči by mohla najít uplatnění nejen v US Navy, ale i v civilní sféře, kde se objevuje stále více autonomních lodí.
Video: DARPA Sea Hunter
video1
Literatura
Popular Mechanics 1. 1. 2020.