Abelisauridi byli významnou a evolučně úspěšnou skupinou teropodních dinosaurů, žijících v období střední jury až nejsvrchnejší křídy především na území jižních kontinentů. V období svého největšího rozkvětu tak představovali jakousi jižnější obdobu severněji dominujících tyranosauridů. Dlouho bylo uváděno, že největšími zástupci byly rody jako Abelisaurus, Carnotaurus nebo Ekrixinatosaurus s údajnou délkou až kolem 11 metrů. Detailní výzkum a následně publikovaná studie z roku 2016 však udělala v těchto odhadech pořádek a jako „nového krále“ (jak zní doslovně v názvu studie) stanovila právě poněkud méně známý druh Pycnonemosaurus nevesi. Pojďme si tedy zřejmě největšího dosud známého abelisaurida, objeveného v brazilském státě Mato Grosso, blíže představit. Typový druh P. nevesi formálně popsali paleontologové Alexander Kellner a Diogenes Campos v roce 2002 na základě fosilií objevených ve vrstvách červeného konglomeratického pískovce na lokalitě Fazenda Roncador v souvrství Adamantina.[1] K objevu došlo již v letech 1952 až 1953, kdy paleontolog Llewellyn Ivor Price se svým týmem zkoumal lokalitu zvanou Paulo Creek. Objevil zde nekompletní kostru obřího teropoda a kromě ní i několik fosilních kostí titanosaurních sauropodů. Nový abelisaurid byl nicméně popsán až o půl století později, jeho rodové jméno (v doslovném překladu „ještěr z hustého lesa“) odkazuje k pralesům na území brazilského státu Mato Grosso. Druhové nevesi je zase poctou přírodovědci jménem Iedo Batista Neves, který se zasloužil o paleontologický průzkum oblasti nálezu. Typový exemplář nese označení DGM 859-R a představuje pětici nekompletních zubů, sedm fragmentárních krčních obratlů, část kosti stydké, a fragmenty pravé kosti holenní i lýtkové. Exemplář se nachází ve sbírkách instituce Muzea věd o Zemi (Earth Science Museum) v Rio de Janeiru. Některé unikátní anatomické znaky na pánevních kostech a kostech dolních končetin jasně dokládají, že pyknonemosaurus byl samostatným rodem abelisaurida. A jak byl tedy velký?
Původně paleontologové předpokládali, že se jednalo pouze o středně velkého teropoda, ve velikostním rozmezí asi 5 až 7 metrů. Badatel Gregory S. Paul v roce 2010 odhadl délku pyknonemosaura na 7 metrů a jeho hmotnost na 1200 kilogramů.[2] O rok později odhadl délku 6 metrů a hmotnost nosorožce (kolem 1,5 tuny) americký paleontolog Thomas R. Holtz Jr.[3] Pycnonemosaurus tak stále nebyl největším známým abelisauridem, patřil pouze mezi mírně větší druhy. Až v roce 2016 publikovali v periodiku Cretaceous Research výsledky svého výzkumu paleontologové Orlando Nelson Grillo a Rafael Delcourt.[4] Když porovnali velikostní parametry jednotlivých dochovaných fosilních kostí abelisauridů, dospěli k jasnému závěru, že právě brazilský abelisaurid je ze všech největší. Pro tento druh jim vyšla délka 8,9 (± 0,3) metru, zatímco druhý Carnotaurus sastrei měřil „jen“ 7,8 (± 0,3) metru a třetí Ekrixinatosaurus novasi 7,4 (± 0,8) metru. Až těsně čtvrtý byl prakticky stejně dlouhý Abelisaurus comahuensis s mírou 7,4 (± 0,7) metru. Zajímavé jsou také údaje o nejmenších zástupcích abelisauroidů, s jasně vedoucím druhem Velocisaurus unicus (1,5 ± 0,1 metru) a dále druhem Genusaurus sisteronis (3,6 ± 0,0 metru). Jediným známým abelisauridem, jehož délka mohla přesáhnout 9 metrů, je tedy právě Pycnonemosaurus nevesi. Ve své pozoruhodné knize o rekordech a kuriozitách teropodních dinosaurů autoři Rubén Molina-Peréz a Asier Larramendi odhadují pro pyknonemosaura poněkud menší rozměry, konkrétně délku 6,2 metru a hmotnost 1000 kilogramů.[5] V tom případě by se jednalo o poměrně robustního zástupce své čeledi, jelikož abelisauridi byli obecně podstatně štíhleji stavění, než například masivní tyranosauridi. „Ještěr z hustého lesa“ je tak každopádně žhavým kandidátem na dominantního predátora ve svém ekosystému, kde zhruba před 70 miliony let (geologický stupeň maastricht, nejsvrchnější křída) budil hrůzu nejen u všech býložravých dinosaurů…
Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz
Short Summary in English: Pycnonemosaurus was a genus of large abelisaurid theropod, living in what is now Brazil, about 70 million years ago. With an estimated length of 9 meters it is currently the largest known member of the family Abelisauridae.
Odkazy:
https://en.wikipedia.org/wiki/Pycnonemosaurus
https://www.prehistoric-wildlife.com/species/p/pycnonemosaurus.html
https://fossilworks.org/bridge.pl?a=taxonInfo&taxon_no=53941
https://www.dinochecker.com/dinosaurs/PYCNONEMOSAURUS
https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_p/pycnonemosaurus.php
[1] Kellner, A. W. A.; Campos, D. A. (2002). „On a theropod dinosaur (Abelisauria) from the continental Cretaceous of Brazil“ (PDF). Arquivos do Museu Nacional Rio de Janeiro. 60 (3): 163–170.
[2] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press. str. 79
[3] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 5). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
[4] Grillo, O. N.; Delcourt, R. (2016). „Allometry and body length of abelisauroid theropods: Pycnonemosaurus nevesi is the new king“. Cretaceous Research. 69: 71–89. doi: 10.1016/j.cretres.2016.09.001
[5] Molina-Pérez & Larramendi (2016). Récords y curiosidades de los dinosaurios Terópodos y otros dinosauromorfos. Barcelona, Spain: Larousse. str. 257.