Šéf SpaceX Elon Musk v těchto dnech fascinoval svět představením prototypu své kosmické lodi Starship Mk1. Je jako splněný dětský sen. Po desetiletích živoření na oběžné dráze, kdy prakticky stále stejné lety na ISS připomínají mnohem více rutinu a nepříjemnou povinnost, než nadšené překračování hranic poznání, máme konečně možnost vypravit se naplno do vesmíru. A vyrazit dobývat cizí světy.
Jak to v poslední době bývá zvykem, téměř současně s nadšenými ovacemi, v nichž je cítit spousta optimismu a očekávání, se ozvaly i hlasy, které zřejmě neméně nadšeně hledají všechny možné důvody, proč bychom raději neměli kolonizovat cizí světy, létat do vesmíru a nejlépe ani vycházet z domu. V médiích teď rezonuje článek britské astrobioložky Samanthy Rolfe z University of Hertfordshire, podle které Muskova kosmická loď není fantastickým pokrokem pilotovaných vesmírných letů, nýbrž „morální katastrofou“. Musk je podle ní vinen tím, že se dostatečně neobává kontaminace Marsu a dalších kosmických těles pozemskými mikroorganismy a dokonce chce věnovat více úsilí letům do vesmíru a kolonizaci našeho blízkého okolí, než extrémně důkladnému sterilizování všeho, co posílá za hranice atmosféry.
Naštěstí ne pro každého je stoprocentní čistota hlavním imperativem při průzkumu a dobývání Sluneční soustavy. Rozhodně to neplatí ani pro Joseho Lopeze z americké Nova Southeastern University, který se svými kolegy navrhuje něco, co je pro vesmírné sterilizátory nejhorší noční můrou. Podle nich bychom naopak měli zahájit kolonizaci cizího světa právě záměrným vysazením vybraných pozemských mikroorganismů, které by tam postupně vytvářely fungující ekosystémy a vhodné prostředí.
Jen zarytí optimisté ještě věří, že by na Marsu mohl být v současné době život. Rudá planeta je očividně sterilní a pustá, i když tomu tak nemuselo být vždy.
Šance, že by nějaké vysoce specializované exoorganismy přežívaly například hluboko pod povrchem Marsu, jsou, upřímně řečeno, velice mizivé. Stejně tak je jasné, že ani v okolí pozemských sond a roverů, které přistály na Marsu, nebují nějaký invazní život původem ze Země, přestože dotyčné sondy musely být plné pozemských mikroorganismů, navzdory snahám o sterilizaci.
Lopez a spol. jsou přesvědčeni, že když na Marsu nejsou patrné žádné původní mikroorganismy, tak bychom je tam měli dovézt. Podle nich je to pro zahájení kolonizace nových světů prakticky nezbytné. Badatelé nijak nepřekvapí, když jako nejvhodnější mikroorganismy pro takový podnik navrhují extremofily. Mars je z našeho pohledu extrémní, ale zároveň je pro některé pozemské organismy v mezích možností.
Autoři studie přiznávají, že ještě bude potřeba spousta výzkumů a experimentů, než vybereme mikroorganismy, které budou vhodné pro terraformování Marsu. Nejspíš se nevyhneme editování DNA, abychom zvýšili jejich odolnost vůči kosmickému záření a dalším strastím, které je na Marsu čekají. Genomoví editoři určitě nebudou zahálet. Každopádně je ale prý na čase, abychom pozemské mikroorganismy přestali ve vesmíru považovat za naše nepřátele, a udělali z nich své spojence.
Literatura
Futurism 27. 9. 2019, FEMS Microbiology Ecology 95: fiz127.