Podle Casey M. Holliday, prvního autora studie, je na stopu objevu přivedla prapodivnost v anatomii svalů v lebce krokodýlů. V hlavě mají sval, o němž se soudilo, že je určen ke „kousání“. Poněkud nelogické je na něm jeho pokroucení. Odklání se od čelisti, stáčí se o 90 stupňů, aby se zcela nesmyslně protáhl podél celé vrchní lebeční klenby.
Pravou funkci svalu odhalila až termokamera přeměňující teplo na viditelné světlo. Na záběrech aligátorů pořízených v zoologickém parku na Floridě si vědátoři všimli jedné věci. Když plazím tvorům začíná být chladno, na hlavě se jim objevují velká horká místa. Jsou na temeni hlavy a v místech, kam je lokalizován i „prapodivný“ sval uvnitř jejich lbi. Jde o lokalitu kde aligátoři mají dorzotemporální otvory. Místo je hustě protkáno cévami a hojně krveno. Jakmile jim ale v průběhu dne začne být horko, jsou tato místa z pohledu termovize temná. Jinak řečeno, ohřívání mozku si vypnuli a „klimatizaci“ přepnuli do modu chlazení.
Uspořádání a umístění výčnělků na kostech sloužících k ukotvení svalů, jako mají krokodýli, má i Tyrannosaurus rex. I on má obdobné oblasti kostí bohatě protkané cévami, svědčícími o mocném zásobení příslušných svalů krví. To vědce vede k závěru, že i dávný příbuzný krokodýlů měl svůj interní termostat starající se o pohodu jeho mozku. Obdobné anatomické uspořádání inkriminovaných kostí lebky dává celé skládačce smysl jen tehdy, když začneme brát v úvahu, že proudící krev tu nehraje jen roli nositelky živin a kyslíku, ale také jako ohřívací, respektive chladící médium zajišťující komfort mozkovým neuronům za všech klimatických situací.
Literatura
Casey M. Holliday et al, The Frontoparietal Fossa and Dorsotemporal Fenestra of Archosaurs and Their Significance for Interpretations of Vascular and Muscular Anatomy in Dinosaurs, The Anatomical Record (2019). DOI: 10.1002/ar.24218