Vzdělaná střední třída v průmyslově vyspělých zemích v posledních letech propadla naprostému pesimismu. Ženy odmítají rodit děti do světa odsouzeného k záhubě (BirthStrike). Aktivisté z Extinction Rebellion demonstrují proti vyhynutí lidstva, které podle jejich mínění hrozí kvůli oteplování. Švédská holčička přednáší světovým státníkům o tom, že mají propadnout panice, protože náš pomyslný dům hoří. Prý máme 12 let do konce světa, hlásají Fridays for Future.
Zničí opravdu klimatická změna světovou ekonomiku? Na tuto otázku se pokoušely odpovědět například studie Burke a kol. (2015) nebo Pretis a kol. (2018). Výzkumy se shodují, že pro ekonomiku (zvlášť agrární) je ideální průměrná roční teplota okolo 13°C. Proto také země mírného podnebného pásma jako Česká republika (roční průměrná teplota okolo 8°C) budou z dalšího oteplení o 2°C profitovat.
Naopak země okolo rovníku (Jižní Amerika, Afrika...) se dalším oteplením budou od ideální hladiny 13°C vzdalovat. Takže při oteplení bude jejich růst HDP pomalejší, než kdyby klima zůstalo neměnné. Některé z tropických zemí by prý mohly být za sto let na tom ekonomicky i hůře než dnes. Nebylo by to poprvé. Jako když kolonie dostaly samostatnost a místní diktátoři je uvrhli svými ekonomickými experimenty do ještě větší chudoby.
GRAF 1: Pokud se oteplí o 1,5°C, země severní polokoule se budou mít v teplejším klimatu lépe. Jižní země na prý na oteplení trochu doplatí. Jejich ekonomika bude růst, ale bude růst o něco pomaleji než by rostla bez oteplení. Třeba porostou o 2,5% místo o 3% ročně. (Pretis 2018)
To nás přivádí k tvrzení, že máme jen 12 let na záchranu planety. Tato teze pochází z nepochopení zprávy klimatického panelu OSN z roku 2018, která říká, že světové emise CO2 musí do roku 2030 přestat růst a mají začít klesat. Když to nezvládneme, oteplení prý překročí 1,5°C.
Co by takové oteplení znamenalo?
Podle Burke a kol. (2015) při očekávaném oteplení do roku 2100 světová ekonomika bude o 23% chudší, než by byla bez klimatické změny. Na první pohled to zní hrozně, zvláště vyčísleno v bilionech dolarů. To ale neznamená, že budeme chudší, než jsme dnes. Pouze to znamená, že růst HDP se o něco zpomalí. Těch 23% je kumulativně za jednotlivé roky. Jestli dvacet let za sebou světová ekonomika roste o 2% místo o 3% pak je to za dvacet let celkem okolo oněch 23%.
Od 1960 světová ekonomika roste dlouhodobě tempem 3% ročně. To je průměr, některé roky je to 5% a jindy jen 2%. Ekonom z Yale University, Ed Dolan, vysvětluje, že bez změny klimatu by v roce 2099 byla světová ekonomika 14x bohatší než v roce 2010. Pokud by klimatická změna srazila růst HDP o 23% (jak uvádí Burke a kol. 2015), pak by v roce 2099 byla světová ekonomika jen 11x bohatší než v roce 2010.
V roce 2100 svět ale nebude potřebovat tak velký hospodářský růst jako dnes. Protože podle populačních trendů se do roku 2100 růst světové populace zastaví asi na 10 mld osob.
Pesimistické prognózy pro rovníkové státy ovšem závisí na spolehlivosti použité statistiky. Zejména mne zaráží, že za oblast nejhůře postiženou oteplováním tito vědci označují Sahel (ta část Afriky těsně jižně od Sahary). To je ovšem nesmysl, protože v Sahelu se růst teplot shoduje s obdobím nárůstu srážek.
GRAF 2: Na mapce nahoře vlevo je vyznačen Sahel. Na mapce vpravo nahoře jsou předpovědi klimatologů, že při oteplení o 2°C ta rudá část utrpí nehorší snížení HDP. Spodní graf ale ukazuje, že období růstu teplot od 70. let je v Sahelu období růstu srážek a zlepšování situace v zemědělství. Nějak to nejde dohromady. (Zdroj)
Autoři rovněž tvrdí, že Indie je už dnes o 30% chudší, než by bývala byla, kdyby se neoteplovalo. Jenže Indie je ve skutečnosti prosperující země, která patří k tahounům světové ekonomiky. V letech 2004 a 2011 chudoba v Indii poklesla z 38,9% populace na 21,2% populace (dle Světové banky). Existuje totiž těsná korelace mezi hospodářským růstem země a Indexem hospodářské svobody – o tom se klimatické modely nezmiňují. Jakmile se Indie vydala cestou tržní ekonomiky, lidem se začalo dařit lépe. Navzdory oteplení. To je názorný příklad toho, jaké „hrůzy“ nás čekají následkem oteplení klimatu. Pesimistické modely ignorují schopnost lidské adaptace.
GRAF 3: Výnosy produkce potravin v tunách na hektar. V éře globálního oteplování produktivita zemědělství roste i v zemích, kde oteplování údajně „již škodí“. Výjimkou je Subsaharská Afrika, kde války, revoluce a malárie odrazují investory. (Zdroj)
GRAF 4: Studie Moore a Diaz (2015) ukazuje (modře a červeně) scénáře, jak se bude růst HPD vyvíjet v důsledku dopadů klimatických změn. Růst ekonomik je pomalejší, než by byl bez vlivu klimatických změn (zeleně). Nicméně i při oteplení bude prosperita narůstat. Horní křivky jsou vyspělé státy, spodní křivky jsou rozvojové země. (Zdroj)
ZDROJE:
Niles, R.C. Climate Change and the Power of Scaremongering. AIER 14.1.2019 https://www.aier.org/article/climate-change-and-power-scaremongering
Dolan, E. Will Climate Change Destroy the Global Economy? Niskanen Center, July19, 2017 https://niskanencenter.org/blog/will-climate-change-destroy-global-economy/
Pretis, Schwarz, Tang, Haustein, and Allen. 2018. "Uncertain Impacts on Economic Growth When Stabilizing Global Temperatures at 1.5°C or 2°C Warming". Philosophical Transactihttps://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5897830/ons of the Royal Society,
Burke, M. et al. Global non-linear effect of temperature on economic production, 2015, Nature 527 , 235–239. https://emiguel.econ.berkeley.edu/research/global-non-linear-effect-of-temperature-on-economic-production
Our World in Data https://ourworldindata.org/grapher/econimpact15c