Pro testování hormonálních disruptorů jsou laboratorní hlodavci nedocenitelným modelem. Generační cyklus je mnohem kratší než u člověka, a tak nemusíme čekat desetiletí na výsledek, zda „mléčná“ expozice přináší dopady pro jedince po dosažení dospělosti. Modelová zvířata nám na tuto otázku odpoví během několika měsíců.

Jak bychom si měli fenomén kojení připomenout? Pro kojící matky a nejen pro ně je to jistě uvědomění si blahodárných účinků kojení. Nemluvíme pouze o nutričních hodnotách mateřského mléka, kterým se nemohou rovnat ani ty nejrafinovanější mléčné náhražky. Nasnadě je připomenout také zdánlivě vedlejší příznivé dopady kojení: rozvoj imunitního systému, kolonizace trávicího traktu žádoucí mikroflórou, intimní a naprosto jedinečný kontakt s matkou navíc přispívá k rozvoji centrální nervové soustavy a nakonec i osobnosti.

Pokud si ale, poněkud kacířsky, připustíme také odvrácenou stránku kojení, nelze přehlédnout skutečnost, že mateřským mlékem propašuje matka do tělíčka kojence téměř vše, čemu je sama vystavena. Jsou to zlé návyky, nevhodná strava, léky, anebo stres, a to nejen ve smyslu psychosomatickém. Samo vnější prostředí totiž přináší stres, který lze nazvat environmentální, a ten mnohdy odhalit nelze, natož ho eliminovat. Jedná se o expozici látek, kontaminujících prostředí z plastických obalů, pesticidů či dokonce kosmetiky či elektrických přístrojů. Přestože jsme vystaveni velmi nízkým dávkám, v závažnosti si polutanty nezadají s toxiny typu těžkých kovů. Tak nízké dávky látek, jako jsou ftaláty, bisfenoly či polyfluorované bifenyly, atakují hormonální systém člověka, a tak si zasloužili přízvisko „hormonální disruptory“. A jsme u toho: jak asi naloží s takovou zátěží bezbranný kojenec, dosud nevyvinutý pro odbourávání a metabolismus xenobiotik? A k čemu taková expozice u jedince povede?

Představme si rok 2044, kdy mladý muž a žena v reprodukčním věku, oddávající se nechráněnému pohlavnímu styku ve snaze počít potomka, neshledávají své snažení úspěšné. Po 12 měsících lze v páru takový stav označit za neplodnost. Tato diagnóza postihuje již v dnešní době, v roce 2019, kdy se oba nešťastníci narodili, již jednotky desítek procent populace vyspělých zemí. Příčiny neplodnosti zůstávají mnohdy tzv. „idiopatické“, tedy zdánlivě bez příčiny, avšak možným důvodem je environmentální stres v podobě, ve které byl popsán výše. Vždyť matky našich „mladých“ konzumují potraviny z plastových obalů plných bisfenolů, odebírají účtenky, voní se parfémy s ftaláty, a inhalují bytový prach obsahující zpomalovače hoření z elektroniky, a to soustavně a každý den. Příslušné úřady už regulují jejich používání, aby byl příjem v 21. století zdraví neškodný. Jakkoliv lze o stanovených limitech polemizovat, jedno je jisté: limity počítány pro příjem dospělého člověka neberou ohledy na kojící matky a nebohé kojence. Tito kojenci ale dospějí a za 25 či více let budou usilovat o potomka. Poněkud odložený problém, nemyslíte?

Nejnovější poznatky ukazují, že expozice kojící matky nízkým dávkám bisfenolů může přinést závažné problémy jejím dětem v dospělosti. Postižená jsou vajíčka. Dosavadní výsledky dosažené na experimentálních zvířatech přináší alarmující zjištění a podobný dopad lze čekat i v lidské populaci. Expozice vybraným disruptorům je natolik nízká a plíživá, že myší matky ani v nejmenším nepoznají, že jsou zahrnuty do experimentu. Navíc, všechny experimenty na zvířatech jsou provedeny v souladu se Zákonem na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb.

Je zjevné, že pro kojence představuje mateřské mléko exkluzivní potravu a, v případě jeho kontaminace po expozici matky běžným a jí neškodným dávkám polutantů, se jedná o poněkud jedovatou potravinu. Aby toho nebylo málo, řada kontaminujících látek je velmi dobře rozpustná v tucích a mléčný tuk je velmi ochotně přináší do těla kojence. Přestože se zdá být tělo dítěte hormonálně nedotknutelné, opak je pravdou: hormonální systém je v plném rozvoji, včetně pohlavních orgánů. A přestože je vývoj kojence v současném prostředí zdánlivě bez poskvrny, pohlavní buňky – budoucí zralé spermie a vajíčka, si mohou odnést nepříjemnou vzpomínku z období mléčné výživy. Jenže se projeví až o několik dekád později, a to si už málokdo vzpomene na nebezpečí, které přinášela dítěti nic netušící matka.

Takto vystrašení možná budeme přeci jen inklinovat k mléčným náhražkám. Nenechme se mýlit: kojenecké lahve jsou vydatným zdrojem liposolubilních bisfenolů, ochotně se uvolňující do (tučného) mléka. Hygiena nám v tomto moc nepomáhá, protože čím více a vydatněji lahve vyvařujeme, tím více se stěna lahve poškozuje a ochotněji uvolňuje vše, co obsahuje. Náhrada tedy nic neřeší a tak je snad lepší se riziku, jakkoliv neviditelnému, vyhnout. Protože to ale úplně a zcela nelze, je nasnadě nepropadnout panice a racionálně se vystříhat např. jídlu v plastikových dózách ohřátému v mikrovlnce, dále obalům s patřičným piktogramem („7“) či nadbytečnému kontaktu s bankovkami a účtenkami (transdermální expozice). Kojení pak zůstává bez pochyb stále vhodnější a přínosnější, navzdory úskalím dnešní doby.

Hormonální disruptory ale ohrožují také příkrm, a tak je lépe upřednostnit skleněné kojenecké lahve před těmi plastovými; a pokud plastové, zahodit jakmile začnou vykazovat známky poškození (mléčné zakalení). I po odstavu ale disruptory číhají za každým rohem, pozornost bychom tak měli věnovat také plastovým hračkám, které děti koušou, a tak se bisfenol z nich dostává rychle právě z trhlinek přímo do těla batolete.

Sečteno a podtrženo, jinošský věk nás může řádně poznamenat. Navzdory dojmu, že současná doba je jen a jen špatná, přináší pouze negativa a životní nejistoty, je skutečnost poněkud jiná: současná doba není o nic horší než časy dřívější. Jen se potýkáme s riziky jiného druhu a, přiznejme si, že i zde se jedná o vývoj k lepšímu. Zatímco naši rodiče a prarodiče byli vystaveni naprosto neregulovaným dávkám pesticidů (DDT), současná populace je exponována látkám, které jsou pojmenované a jejichž příjem lze měřit. Co je však nejdůležitější, že dopad těchto látek na lidské zdraví se intenzivně testuje a zkoumá, a tak rozhodně nelze mluvit o ignoranci, tolik typickou pro léta minulá.

Odkazy

Oficiální web zde: https://worldbreastfeedingweek.org/

Odkaz na review v odborném časopise: https://content.sciendo.com/view/journals/acb/7/1/article-p32.xml

Zde Vesmír.cz, kde jsme to stihli o něco dříve: https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2019/07/odvracena-strana-kojeni.html

Oficiální stránky pracoviště se problematikou zabývají také.