O.S.E.L. - Do starobylé hvězdy Mléčné dráhy se vtělil duch nejstarších hvězd ve vesmíru
 Do starobylé hvězdy Mléčné dráhy se vtělil duch nejstarších hvězd ve vesmíru
Hvězda s nevyslovitelným jménem vznikla pár se milionů let po Velkém třesku. Zrodila se z popela první generace hvězd ve vesmíru. Obsahuje 1,5 milionkrát méně železa než naše Slunce. Pro astronomy je jako stroj času, který je veze na úsvit vesmíru.

V Mléčné dráze se ukrývají podivuhodné věci. Kredit: ESO/Y. Beletsky.
V Mléčné dráze se ukrývají podivuhodné věci. Kredit: ESO/Y. Beletsky.

Astronomové obvykle pozorují planety, hvězdy, galaxie a podobné, pěkně hmatatelné objekty. To ale není všechno. Dnešní nauky o vesmíru mají, s kapičkou nadsázky, blízko k nadpřirozeným záležitostem. Nejde přitom jenom o pátrání o zcela tajemné temné hmotě a ještě tajemnější temné energii. Když na to přijde, duchové se mohou ukrývat i v nitru hvězd.

 

Thomas Nordlander. Kredit: Cristy Roberts/ASTRO 3D.
Thomas Nordlander. Kredit: Cristy Roberts/ASTRO 3D.

Thomas Nordlander z Australian National University (ANU) a jeho kolegové vystopovali přízračné pozůstatky nejstarších hvězd ve vesmíru, které se nalézají v nitru jedné prastaré hvězdy. Ta se nachází na druhé straně Galaxie, ve vzdálenosti 35 tisíc světelných let. Podle astronomů jde o pozůstatky hvězdy, jejíž hmotnost odpovídala asi 10 Sluncím. Taková hvězda měla velmi pravděpodobně velice krátký život.


Jak říká Nordlander, s kolegy vlastně našli stroj času, který je svezl k nejstarším hvězdám ve vesmíru. Prozradila jim to analýza chemického složení hvězdy, která dostala označení SMSS J160540.18-144323.1. Složení této hvězdy porovnali s předpověďmi o explozích první generace hvězd ve vesmíru. Nordlander se s kolegy domnívá, že energie exploze supernovy dotyčné prvotní hvězdy byla dost nízká, takže většina materiálu těžších chemických prvků skončila zpátky ve velmi hustém pozůstatku této supernovy. Do okolního vesmíru tehdy unikla jen špetka hmoty prvků těžších, než je uhlík.

Teleskop SkyMapper. Kredit: ANU.
Teleskop SkyMapper. Kredit: ANU.


Hvězda J160540.18-144323.1 má nejnižší obsah železa ze všech hvězd Mléčné dráze, u nichž jsme to kdy zjišťovali. Podle badatelů je to jasné vodítko, že se zrodila v hned následující generaci po nestarších hvězdách našeho vesmíru. Jak trefně upozorňuje Nordlander, je to výjimečně chudokrevná hvězda, která vznikla jen pár set milionů let po Velkém třesku. Obsahuje 1,5 milionkrát méně železa než naše Slunce. Na této hvězdě je železo jenom jedním atomem z každých 50 miliard atomů hmoty hvězdy. Je to jako kapka vody v olympijském plaveckém bazénu, který obsahuje 2 500 metrů krychlových vody.


Nordlanderův tým objevil svou anemickou hvězdu s plně automatizovaným 1,35 metrovým teleskopem SkyMapper a 2,3 metrovým teleskopem, které pracují na Observatoř Siding Spring v australském státě Nový Jižní Wales. Jak se zdá, astronomové teď mohou studovat i duchy hvězd.

Video:  The Sky over Siding Spring Observatory


Literatura
Australian National University 2. 8. 2019.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:06.08.2019