Již jsme na Oslovi psali o vyhlídkách použití kmenových buněk u pacientů, kterým infarkt poničil srdce. Referovali jsme o nových kombinacích léků proti infarktu i o stravě, která zabrání usazování cholesterolu v cévách. Ale očkování proti infarktu? Tak to tu ještě nebylo.
Překvapeni byli odborníci, kteří se sešli před několika dny v anglickém Cambridge. “Je to převratná a atraktivní myšlenka,” říká kardiolog Andrew Newby z Bristolské královské nemocnice ve Velké Británii, který jednání Evropské vaskulární genomice, kde se o pokusech referovalo, předsedal. Na tomto jednání byly poprvé veřejně presentovány výsledky, kterých výzkumníci dosáhli pomocí vakcinace. Pravda, zatím sice jen na zvířatech, nicméně by to podle Newbyho mělo platit i u lidí. Ošetření by navíc mělo navodilt celoživotní ochranu.
Choroby srdce jsou nejvážnějším celosvětovým problémem, jsou považovány za zabijáka majícího každoročně na svědomí největší počet úmrtí. Ročně to je okolo 7 milionů obětí. U onemocnění srdce a cév hraje určitou roli genetická predispozice, ale významnějšími faktory jsou volba životního stylu jako například kouření a nebo holdování vysoce kalorické stravě. Největší počet srdečních infarktů je způsoben krevní sraženinou která ucpe arterie zásobující srdeční sval.
Infarktu většinou předchází odlomení tukového plátu, který se dlouho vyvíjel kdesi v srdeční arterii, než došlo k jeho odtržení od cévní stěny. Takový uvolněný plát si podle Görana Hanssona ze švédského Karolinska Institute máme představit jako nebezpečnou kaši tvořenou fosfolipidy a proteiny na kterých jsou zachyceny krevní destičky. Všechno dohromady pak vytvoří krevní sraženinu, která je schopna ucpat cévu.
Na prevenci před tvorbou zmíněných krevních sraženin a před ztrátou pružnosti cév – aterosklerózou, pracuje mnoho týmů na celém světě. Delší dobu se ví, že proces vedoucí k infarktu začíná vzájemným působením imunitního systému a lipoproteinu s nízkou hustotou(LDL). Ten přenáší cholesterol v krvi. Vysoké hladiny LDL a cholesterolu jsou rizikovými faktory a jejich hladiny do určité míry vypovídají jakému riziku infarktu je jejich nositel vystaven.
Pořekvapení
Asi tak před deseti lety napadlo Jana Nilssona z Lund University ve švédsku podat myším oxidovaný lipoprotein s nízkou hustotou. Oxidovaný LDL je hlavní forma z proteinů, kterou nacházíme v cévních placích. Snahou výzkumníka bylo vyprovokovat imunitní odpověď a získat proti LDL protilátky.
Očekával, že kromě kýžených protilátek se dočká i zhoršení zdravotního stavu pokusných myší. Bylo to logické očekávání, co jiného také mohl očekávat, když když do myší “cpal” v nadbytku látky, které způsobují ucpání cév. Setkal se ale s pravým opakem. Místo toho, aby se myším zhoršila ateroskleróza, myši to před postupující aterosklerózou začalo chránit. Kromě údivu to samozřejmě vedlo k úvaze, zda by nebylo možné proti ateroskleróze vakcinovat také lidi. A tak se na problému začalo intenzivně pracovat. Pro ověření prvních nadějných pokusů se dál bádalo na myších, aby se nadějné výsledky potvrdily, nebo vyvrátily. Vytvořily se k tomu dvě nezávislé výzkumné skupiny. Každý z výzkumných týmů u svých myších pacientů použival imunizaci fragmentů oxidované formy LDL. Od toho si výzkumníci slibovali přimět imunitní systém k zásahu hned, jakmile tento obranný systém těla v cévě najde základ tvorby krevního plaku.
Aby byl test regulérní, a aby zvířata procházela stejným stresem, který by mohl výsledky pokusů zkreslit, oba výzkumné týmy zařadily do pokusu dvě skupiny myší. První skupině myší vpravovali do těla (imunizovali je) zmíněným lipoproteinem (LDL). Druhé skupině myší, která byla jako kontrolní, podávali injekčně jen fyziologický roztok (slabý roztok soli).
Výsledky
Vakcinovaným myším se cévní pláty tvořily až o 70% méně. Navíc u myší, které byly do pokusu zařazeny jako starší, a měly ve svých cévách již nějaké ty pláty vytvořeny, tak těm se jejich další tvorba cévních plátů zastavila.
Tak právě tyto zde popsané výsledky, o kterých Nilsson se svým parťákem Hanssonem referovali na setkání v Cambridge, způsobili mezi lékaři “srdcaři” velký rozruch. Mezi další překvapivá zjištění patří i to, že během pokusu nepozorovali výzkumníci žádné změny ohledně jiných onemocnění myší. Jakoby tedy tato imunizace proti LDL nezpůsobovala organismu žádné vedlejší zdravotní účinky.
Nilsson rozvinul svoji původní myšlenku imunizovat dál a zaměřil se nyní na podávání protilátek proti LDL takzvaným léčebným způsobem. To znamená že protilátku podává pokusným zvířatům dříve, bez čekání, než si tyto protilátky tělo vytvoří po imunizačních injekcích samo. Zjistil, že i tento způsob léčebného podání již hotových protilátek funguje.
První výsledky v tomto směru naznačují, že i protilátky, vytvořené dříve na jiném zvířeti a podávané jinému zvířeti, účinkují. Účinkují dokonce o poznání rychleji, ve srovnání s prvním klasickým způsobem při kterém se zvíře imunizuje.
O nadějném směru výzkumu svědčí i to, že výzkumný univerzitní pracovník a pedagog Nilsson se rozhodl dál svoje aktivity v tomto směru spojit se švédskou společností Bioinvent. Protagonisté nově se tvořícího výzkumného projektu doufají, že pokusy na lidských dobrovolnících začnou do dvou let. Bližší odpověď na případné otázky k čemu přesně dochází a jakým mechanismem protilátky proti LDL zlepšení zdravotního stavu působí, nemůžeme odpovědět. Nejsou zatím známy. Proto také nelze stoprocentně garantovat, že metoda bude také tak účinná jako je u pokusných myší.