Temná hmota, jak známo, není vidět. Společně s temnou energií nejspíš tvoří naprostou většinu vesmíru, o které stále nic pořádného nevíme. Pokud se vědci nepletou, tak se temná hmota projevuje nepřímo, svou gravitací. Jaká je ale pravá podstata temné hmoty, to je zatím ve hvězdách.
Mnozí věří, že temnou hmotu tvoří nějaké doposud neznámé částice. Dlouho byly mezi nejnadějnějšími kandidáty WIMPy neboli slabě interagující masivní částice. Jenomže, navzdory mnohaletému úsilí s celou řadou pozoruhodných experimentů ještě nikdo žádného WIMPa neviděl.
Teoretický fyzik John Terning z americké University of California, Davis souhlasí s tím, že prostě a jednoduše stále nevíme, co je temná hmota zač. Se svým kolegou Christopherem Verhaarenem jsou přesvědčeni, že WIMPy jsou teď podle všeho prakticky ze hry. Společně se kloní spíše k modelu temné hmoty, který zahrnuje temný elektromagnetismus, včetně temných fotonů a dalších pozoruhodných částic.
Terning s Verhaarenem přihazují do velké hry o temnou hmotu další částici, takzvaný temný monopól (anglicky dark monopole), která podle nich interaguje s temnými fotony. V našem makroskopickém světe mají magnety dva póly, severní (N) a jižní (S). Monopól je částice, která funguje jako jeden z pólu magnetu. Přesněji řečeno, měla by fungovat. Monopóly předpovídá kvantová teorie, ale v experimentu je zatím ještě nikdo nikdy spolehlivě neviděl. Podle Terninga a Verhaarena by temné monopóly měly interagovat s temnými fotony a temnými elektrony stejně, jako to teorie předpovídá pro interakce fotonů a elektronů s monopóly.
Podle slavného fyzika Paula Diraca by elektron, který se pohybuje po kruhové dráze poblíž monopólu, měl projít změnou fáze ve své vlnové funkci. Tím by mělo dojít k takzvanému Aharonovovu-Bohmu jevu, který se projevuje specifickou interferencí.
Elektron je v takovém případě ovlivněný blízkým magnetickým polem, dokonce i když tímto polem přímo neprochází.
Terning a Verhaaren jsou přesvědčeni, že by s využitím Aharonovova-Bohmova jevu bylo možné detekovat temný monopól. S novým vysvětlením temné hmoty tedy nabízejí i nový postup, jak by temnou hmotu bylo možné konečně detekovat. Asi není nutné zdůrazňovat, že by se v tom okamžiku stali oba dva nesmrtelnými.
Aby temné monopóly bylo možné detekovat, tak by bylo nutné využít toho, že by Slunce mělo tyto částice excitovat a vysílat směrem k Zemi. Podle jejich představ by se temné monopóly měly pohybovat rychlostí asi tisíciny rychlosti světla. V takovém případě by k Zemi od Slunce dorazily vždy asi za měsíc pozemského času.
Háček je v tom, že bude nutné pozorovat posun ve fázi elektronů, který je extrémně nepatrný. Ještě více nepatrný, než jsou dnes detekované gravitační vlny. Zní to velmi obtížně, ne-li nemožně. Jak ale říká Terning, když fyzici poprvé navrhli design experimentu LIGO, tak tehdy neexistovala technologie, která by umožňovala jeho provoz. Jenomže technologicky pokrok se řítí jako splašený, takže kdo ví, třeba v jakžtakž dohledné době chytíme temné monopóly za pačesy.
Literatura
University of California, Davis 10. 6. 2019, arXiv:1906.00014.