O.S.E.L. - Google jde po studené fúzi. Zatím bezúspěšně
 Google jde po studené fúzi. Zatím bezúspěšně
Blyštivé přísliby studené fúze, která by mohla proměnit celý svět, zlákaly Google k financování výzkumu tohoto fenoménu. Deset milionů dolarů pro špičkové týmy v prestižních laboratořích ale nepřineslo vůbec nic. Studená fúze stále zůstává pouhým snem.

Kalorimetr pro měření za vysokých teplot a tlaků, vyvinutý v rámci Google výzkumu. Kredit: Phil Schauer / UBC.
Kalorimetr pro měření za vysokých teplot a tlaků, vyvinutý v rámci Google výzkumu. Kredit: Phil Schauer / UBC.

Studená fúze je jako bludička v temnotách energetiky. Od aféry Fleischmanna a Ponse, kteří v roce 1989 uvedli celý svět v omyl zpackaným výzkumem, a údajným objevem studené fúze, se tenhle jev občas zjevuje zatoulaným fyzikům, které může svést na scestí. Koho by nelákala vidina laciné a snadno dostupné energie pro všechny, ze které by mohl vyrůst šťastný nový svět? Jaderná fúze za pokojové teploty a všeobecně přívětivých podmínek by takovou moc měla.

 

Mihotavé přísliby studené fúze zlákaly i společnost Google. V roce 2015 se její představitelé rozhodli, že fenomén studené fúze stojí za pozornost a za pořádný výzkum. Google poté rozdělil 10 milionů dolarů mezi zhruba tři desítky vědců, aby prověřili tři experimenty navržené kvůli studené fúzi.


Google, logo
Google, logo

Týmy University of British Columbia, Massachusetts Institute of Technology, University of Maryland a Lawrence Berkeley National Laboratory intenzivně utrácely přidělené prostředky a zkoumaly studenou fúzi ze všech stran. Časopis Nature v těchto dnech uveřejnil první výsledky jejich úsilí.

 

Zařízení pro výzkum studené fúze z roku 2005. Kredit: US Navy SPAWAR Systems Center in San Diego.
Zařízení pro výzkum studené fúze z roku 2005. Kredit: US Navy SPAWAR Systems Center in San Diego.

Ponecháme-li stranou veškeré ohledy, projekt studené fúze Google selhal. Vědci nenašli sebemenší náznak toho, že by studená fúze mohla fungovat. Nebyla to definitivní porážka, výsledky výzkumu nicméně prakticky pohřbily naději, že by studená fúze, tak jak si ji dnes představujeme, mohla v dohledné době přinést revoluci v energetice.

 

Úplně zbytečná prý ale jejich práce nebyla. Získali nové informace o interakcích mezi vodíkem a dalšími prvky, které mají vliv na nízkoenergetické jaderné reakce. Během projektu rovněž vznikly nové užitečné materiály a přístroje, jako například kalorimetry, které spolehlivě pracují v extrémních podmínkách nebo technologie pro výrobu a zkoumání vysoce hydridovaných kovů.


Účastníci programu doufají, že jejich byť neúspěšný výzkum v této vzrušující oblasti fyziky, inspiruje další badatele. Sami hodlají v hledání studené fúze pokračovat, i když je to nejspíš jen přízrak. Podle nich jde o typický příklad výzkumu, kde je vysoké riziko neúspěchu a zároveň velmi vysoký možný prospěch. Pokud by totiž studená fúze skutečně fungovala, tak se promění celá civilizace.

Video:  How Close Are We to Fusion Energy?

 



Literatura

University of British Columbia 28. 5. 2019, Nature online 27. 5. 2019.


Autor: Stanislav Mihulka
Datum:30.05.2019